Osmoderma barnabita - páchník hnědý

11. 8. 2009 vytvořil Filip Trnka

Osmoderma barnabita Motschulsky, 1845 - páchník hnědý

Syn.: páchník samotářský

Čeleď: Scarabaeidae - vrubounovití

Status: SO, CR, IUCN: VU, BERN II, NATURA 2000, HD II, IV

 

Popis: Velikost 24-30 mm, zbarvení hnědo-černé s jemným leskem. Tělo lisé, oválné. Tykadla krátká. Na štítu několik výrazně viditelných vystupujících lišt a celý štít jemně tečkovaný. Krovky s nevýraznými rýhami, na okrajích s rezavými chloupky. Spodní strana černá a témeř lysá.

 

Rozšíření: Vyskytuje se ve velké části Evropy, od severozápadního Španělska přes Francii, Benelux, Německo, Švýcarsko, Rakousko, Itálii, Polsko, Maďarsko, Slovensko a až na Ukrajinu do Bělolorusko a Ruska, potom na Kavkaz a směrem na Balkán a do Řecka. Směrem na sever zasahuje do jižní Skandinávie.

 

V ČR velmi lokální a vzácný druh, především na jižní Moravě a Třeboňsku. Přibližně dalších 200 lokalit roztroušeno po celé republice do nadmořské výšky 600 m.n.m. Pro skrytý způsob života je často přehlížen.

 

Biologie a ekologie: Dospělci od května do září. Saproxylofágní druh, vyskytující se především v původních pasteveckých lesích (Pohansko) se starými osluněnými stromy. Dnes především přežívá ve starých stromech v parcích, alejích, oborách a vrbovnách.  Preferuje osluněné vykotlané stromy s dutinami ve kterých se vyvíjí larvy často ve střední a horní části kmene. Dutiny nesmí být trvale vystavovány dešti, v takových dutinách páchniky nenajdeme. Dospělci se pohybují v blízkosti rodné dutiny, kterou jen zřídka opouštějí. Jedná se o druh především se soumrační a večerní aktivitou. Jsou schopni letu, ale jen na krátké vzdálenosti. Při vyrušení brouci vypouštějí sekret který připomíná vůni juchtoviny (staré vydělávané kůže) nebo je také přirovnáván k vůni zimostrázku alpského (Chamaebuxus alpestris). Mezi živné rostliny patří duby (Quercus spp.), buky (Fagus sylvatica), lípy (Tilia spp.), jilmy (Ulmus spp.) , vrby (Salix spp.) a také některé ovocné stromy mezi, které patří slivoň (Prunus spp.), hrušeň (Pyrus spp.) a jabloň domácí (Malus domestica). Vývoj larev je několikaletý, nejméně trvá tři roky. Larvy si vytvářejí kokon z trouchu a v něm se kuklí.

 

Ohrožení a ochrana: Ohrožení spočívá především v omezenosti biotopů kde se dnes může páchník vyskytovat. V dnešní době byl vytlačen do již výše zmíněných antropogenních biotopů. Populace jsou vícemeně fragmentovány a tvoří mikropopulace, které jsou náchylné k vymření z vnitřních příčin (genetický drift, nemoci),  jelikož nemají šanci se setkávat s jinými populacemi. Vzácnost druhu je dána především změnou hospodaření v lesích kdy se přestalo pást a lesy se změnily z nízkých a středních na lesy vysokokmené. Vysokokměné lesy jsou nevhodné jelikož jediné místo pro osídlení páchníkem jsou okraje lesů, zbytek lesa je v zápoji a zástinu. V lesích už nenajdeme ani původní skladbu dřevin. Mezi další významné destrukce biotopů přichází v úvahu nevhodné asanace dutin a jejich vypalování. Dnes se ve velkém také kácejí staré stromy v alejích, je nutno kácení zamezit na lokalitách výskytu. Důležitým bodem ochrany je neprovádět holosečnou a intenzivní těžbu v místech výskytu a zanechávat výstavky mrtvých starých stromů s dutinami. Na lokalitách výskytu a v nejbližším okolí pěstovat stromy v rozvolněnějším zápoji. V případě nedostatku stromů vytvářet dutiny, jinak populace zaniknou.

 

Taxonomická poznámka: Dle nejnovějších poznatků byl druh známý jako Osmoderma eremita rozdělěn na čtyři druhy. Původně byl v ČR druh Osmoderma eremita, tento název byl však použit pro páchníka vyskytujícího se v západní Evropě, areál od Španělska po Německo, Rakousko, Slovinsko a Itálii. Druh, který se vyskytuje na našem území byl pojmenován Osmoderma barnabita, ten obývá východní část Evropy od Německa až na Kavkaz, také na Balkánu a v Řecku. Oba druhy se společně vyskytují v Německu, Rakousku a Slovinsku. Další dva druhy mají omezený areál Osmoderma cristinae pouze na Sicílii a Osmoderma lassaei v oblasti jižního Balkánu. Nové rozdělení nemá vliv na legislativní postavení druhy který byl veden pouze jako Osmoderma eremita.

 

osmoderma_barnabita1 osmoderma_barnabita2 osmoderma_barnabita3
osmoderma_barnabita4 osmoderma_barnabita5 osmoderma_barnabita_biotop6