Orobanche flava F.W. Schultz – záraza devětsilová

Čeleď: Orobanchaceae – zárazovité

Status: NT

Popis: Poměrně mohutné byliny nezřídka dosahující až 70 cm výšky. Lodyha žláznatá, tlustá, na bázi ztlustlá, světle žluté až sytě okrové nebo narůžovělé až načervenalé barvy, v dolní části hustě olistěná, v horní části řídce. Květenství válcovité, obvykle velmi husté. Koruna květů trubkovitá, světle žlutá, často s červeným nádechem, žilkovaná, horní pysk dvoulaločný. Nitky tyčinek v horní polovině žláznaté, vespod pouze nežláznatě chlupaté. Blizna žlutá.

Možná záměna: Záměna je možná především se zárazou alsaskou (Orobanche alsatica). Druhy se liší primárně hostiteli, ale rovněž ekologicky. Záraza devětsilová parazituje výhradně na rodu devětsil (Petasites), záraza alsaská na rodu smldník (Peucedanum), sesel (Seseli), žebřice (Libanotis). Morfologicky jsou si však tyto druhy velice blízké, liší se především barvou koruny květu, kdy záraza alsaská nemá korunu nikdy zbarvenou do červena.

Rozšíření: Druh s evropským areálem, s centrem rozšíření v alpsko-karpatské oblasti odkud ostrůvkovitě zasahuje až na Kavkaz, do Pyrenejí a pohoří Atlas v severní Africe.

V České republice je přirozeně rozšířen pouze na území Moravy a to pouze v karpatském oreofytiku a mezofytiku (Beskydy, Vsetínské vrchy, Hostýnské vrchy, Javorníky a velmi vzácně Bílé Karpaty). Jsou známy lokality i v suprakolinním stupni ve výškách pod 300 m n. m. V Čechách je záraza devětsilová známa z Krkonoš, kam byla zavlečena.

Ekologie: Druh osidlující devětsilové lemy podél horských a podhorských potoků, podél silnic, vzácněji v plně uzavřených lesních komplexech. Preferuje vlhké, hluboké na živiny bohaté substráty. Druhotně osidluje vysýchavé silniční příkopy a náspy. Vázán na vegetaci sv. Petasition officinalis.

Parazitická rostlina, hostiteli jsou výhradně zástupci rodu devětsil – především devětsil bílý (Petasites albus) a d. Kablíkové (Petasites kablikianus).

Kvete v letních měsících od června do července.

Ochrana a ohrožení: Druh není zákonem chráněný, v Červeném seznamu je vedený jako téměř ohrožený druh (NT). Za předpokladu dostatečného množství stabilních biotopů jako jsou devětsilové lemy horských potoků (v Katalogu biotopů M5) není druh primárně ohrožen. Na tento typ biotopu je v oblasti Beskyd vázáno několik dalších vzácných druhů jako je oměj tuhý moravský (Aconitum firmum subsp. moravicum) nebo kamzičník rakouský (Doronicum austriacum).

Literatura:

Zázvorka J. (2000): Orobanche L. In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky 6, Academia, Praha, 489–513.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!