Orobanche alba subsp. alba - záraza bílá pravá

9. 7. 2010 vytvořil Václav Dvořák

Orobanche alba subsp. alba – záraza bílá pravá

Čeleď: Orobanchaceae – zárazovité

Status: LC

 

Popis: Drobná bylina vysoká do 25 cm, žláznatá, alespoň s některými žlázkami zbarvenými purpurově. Lodyha tenká, na bázi ztlustlá, bělavá nebo růžová. Listy kopinaté. Květenství s 5-15 květy, krátce válcovité, ojediněle prodloužené a řídké. Kališní segmenty volné, celistvé až nepravidelně dvouzubé; koruna trubkovitá, široce rozevřená (hřbetní linie mírně zakřivená do oblouku, pod horním pyskem obrázená vzhůru), bělavá až žlutavá, směrem k ústí narůžovělá, žláznatá (alespoň s některými žlázkami tmavě červenými), horní pysk kýlnatý, dolní pysk trojlaločný, na okraji zvlněný. Blizna purpurově zbarvená.

 

Možná záměna: Určování záraz je obecně poměrně komplikované. Velmi důležité je dbát na hostitelskou rostlinu. Zárazy jsou rovněž morfologicky velmi variabilní. Např. záraza bílá pravá je má velmi variabilní zbarvení květu, kdy se v populacích nezřídka vyskytují jednak albiničtí jedinci, ale též rostliny s intenzivně tmavěčervenými květy. Zaměnit tento taxon je možné se zárazou bílou šalvějovou (Orobanche alba subsp. major), která parazituje na šalvějích, je obvykle robustnější, s větším počtem květů a zároveň se liší fenologicky, kdy kvete zhruba o 3 týdny později než nominátní poddruh. Dále připadá v úvahu záměna se zárazou síťnatou (Orobanche reticulata), která parazituje zástupcích rodu  bodlák a pcháč.

 

Rozšíření: Druh s rozsáhlým euroasijským areálem, který sahá od západní Evropy po Himaláje. Severní hranice areálu leží na švédských ostrovech Öland a Gotland, ovšem severní hranice souvislého areálu prochází územím ČR. Tento poddruh je znám z celého areálu.

 

Záraza se bílá pravá se vyksytuje jak na území Čech tak i Moravy. V Čechách je hojná především v jižní částech území s centrem výskytu na Českokrumlovských vápencích. Na Moravě se poměrně hojně vyskytuje na Pálavě a v Hustopečské pahorkatině. V Českém středohoří vůbec neroste, v Bílých Karpatech se vyskytuje pouze ojediněle. Obecně je výskyt koncentrován do kolinních poloh termofytika, ovšem jsou známy lokality i ze submontánního stupně.

 

Ekologie: Záraza bílá pravá je světlomilný kalcifyt. Osidluje výslunné travnaté stráně, skály, biotopy stepního charakteru, staré úhory, vinice a škrapy v krasových oblastech. Preferuje bazické, především vápencové substráty, které jsou výhřevné, vysýchavé, na živiny bohaté, méně často jí nalezneme na hlubších sprašových půdách. Preferuje nezapojenou vegetaci.

 

Obligátní parazit, jehož hostitelskými rostlinami jsou téměř výhradně zástupci rodu mateřídouška (Thymus ssp.), vzácněji klinopád obecný (Clinopodium vulgare).

 

Vytrvalý hemikryptofyt s fenologickým optimem kvetení v květnu až červnu.

 

Ochrana a ohrožení: Taxon není veden mezi zvláště chráněnými, v Červeném seznamu cévnatých rostlin patří do nízké kategorie méně ohrožených rostlin (LC).

 

   

 

Literatura:

 

Zázvorka J. (2000): Orobanche L. In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky 6, Academia, Praha, 489–513.