Ornithogalum brevistylum Wolfner - snědek jehlancovitý
Syn.: Ornithogalum pyramidale auct. eur., non L.
Čeleď: Asparagaceae - chřestovité
Status: C2
Popis: Bylina s přímým, lysým stvolem vysoká 30-100 cm. Zásobním orgánem je cibule, hluboce uložená v půdě. Listů 4-8, čárkovitých, dlouhých až 40 cm, za květu zachovalých nebo jen částečně zaschlých. Květenstvím je kuželovitě válcovitý hrozen, dlouhý až 40 cm, s velkým počtem květů (30-100). Květní stopky poupat vzpřímené, v květu rozestálé, za plodu se neprodlužují, jsou přitisklé k vřetenu. Listeny mají široce obvejčitou bázi, k vrcholu se náhle zužují. Okvětní lístky jsou mléčně bílé, na rubu mají ostře ohraničený zelený pruh, který neprosvítá na líci; po odkvětu obalují mladou tobolku. Tobolky vejcovité, na vrcholu uťaté. Semena černá a matná.
Možná záměna: Na našem území je tomuto druhu habituelně nejpodobnější velmi vzácný snědek pyrenejský (Ornithogalum pyrenaicum), který má okvětní lístky zelenavě bílé, zelený pruh na rubu není ostře ohraničen a prosvítá na líci. Po odkvětu neobalují lístky mladou tobolku. Charakter hroznu je rovněž odlišný, spíše protáhlý, než kuželovitě válcovitý.
Rozšíření: Druh s malým, spíše jihovýchodoevropským areálem se submediteránní tendencí rozšířený především na Balkánském poloostrově (Srbsko, Bulharsko, Řecko), ve střední a severní Itálii, na sever zasahující po Vídeň a jižní Slovensko. Na východ snad až po Ukrajinu. Izolovaně se vyskytuje na Moravě.
V České republice se vyskytuje pouze na JV Moravě v oblasti Bílých Karpat v okolí Uherského Brodu. Ojedinělé, historické nálezy pochází z Chříbů a okolí Olomouce. Preferuje kolinní až suprakolinní polohy.
Ekologie: Druh osidlující trávobylinná společenstva především sušší louky, meze, pastviny, příkopy. Dříve hojněji jako polní plevel. Vyžaduje hlubší, dobře provzdušněné půdy, bohaté na vápník. Nejčastěji součást vegetace sv. Bromion erecti.
Geofyt s krátkým obdobím květu obvykle v červenci.
Ochrana a ohrožení: Snědek jehlancovitý není veden mezi zvláště chráněnými druhy. V Červeném a černém seznamu rostlin je řazen mezi silně ohrožené taxony. Z polních kultur v minulosti ustoupil zřejmě vinou hluboké orby. Na našem území jej můžeme vzhledem k charakteru rozšíření považovat za archeofyt.
Literatura:
Hrouda L. (2010): Ornithogalum L. – In.: Štěpánková J., Chrtek J. & Kaplan Z. (eds), Květena České republiky 8, Academia, Praha, 600–613.
Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!