Orchis morio - vstavač kukačka

1. 5. 2012 vytvořil Václav Dvořák

Orchis morio L. – vstavač kukačka

Syn.: Anacamptis morio (L.) R. M. Bateman, Pridgeon et M. W. Chase

Čeleď: Orchidaceae – vstavačovité

Status: CR, §S, CITES

 

Popis: Rostlina vysoká 540 cm. Lodyha rýhovaná na bázi s růžicovitě nahloučenými listy. Listů má obvykle 712, podlouhle vejčitého nebo kopinatého tvaru, jsou neskvrnité, pochvovitě objímající lodyhu. Květenstvím je válcovitý klas složený ze 725 květů. Květy v barvě variabilní od tmavě nachové po růžovou a bílou. Všechny okvětní lístky kromě pysku jsou skloněné v přilbu. Pysk sedlovitě prohnutý; ostruha směřuje rovnovážně dozadu.

 

Možná záměna: Snad nezaměnitelný zástupce rodu vstavač. V některých znacích jako je tvar pysku, barva květů a velikost rostlin je značně plastický.

 

Rozšíření: Druh s nevelkým evropským areálem, kterým má centrum rozšíření především v centrální Evropě odkud na západ zasahuje do Anglie, na sever po jižní Skandinávii, na východ po Ukrajinu a na jih po severní Itálii. V jiných částech Mediteránu se již vyskytuje v jiných poddruzích.

 

V České republice se vyskytoval jako nejběžnější zástupce rodu po celém území především v oblastech termofytika a mezofytika, vzácněji zasahoval až do oreofytika. V současnosti je považován za velmi vzácný druh, který ubyl na více než 60 % lokalit, v některých oblastech až na 90 %. V Čechách dnes extrémně vzácný, na Moravě se vyskytuje především na Znojemsku a v Bílých Karpatech.

 

Ekologie: Druh osidlující širokou škálu biotopů. Obvykle roste na vlhčích, ale i suchých loukách, pastvinách, stráních s nezcela zapojenou vegetací. Nemá preference k reakci půdního substrátu, roste však v mělkých půdách. Konkurenčně slabý druh, který je citlivý na množení stařiny, vegetační zápoj a změny půdní reakce zapříčiněné hnojení resp. eutrofizací.

 

Vytrvalý hemikryptofyt, který patří mezi časně kvetoucí vstavače. Setkat se s ním můžeme od konce dubna do června.

 

Ochrana a ohrožení: Jak již bylo nastíněno v odstavci o rozšíření, vstavač kukačka je řazen mezi zvláště chráněné druhy v tomto případě mezi silně ohrožené. V Červeném a černém seznamu cévnatých rostlin je řazen mezi druhy kriticky ohrožené (CR). Vstavač kukačka ustoupil z řady příčin. V první řadě je to odklon od tradičních způsobů hospodaření na lokalitách, což obvykle vedlo k rapidní sukcesi a degradaci stanovišť. Možnou příčinu lze vidět i v intenzifikaci zemědělských procesů, v používání průmyslových hnojiv, ve sběru dekorativních rostlin či ve sběru podzemních hlíz používaných v léčitelství. Dnes jsou lokality výskytu obvykle územně chráněny a jsou na nich prováděna managementová opatření (kosení, pastva), bez kterých se v současnosti druh takřka neobejde.

 

Poznámka: Latinský druhový název morio lze do češtiny překládat jako šašek nebo blázen a má vztah ke květům resp. přilbě, která připomíná šaškovskou čepici.

 

Sběr podzemních hlíz byl v minulosti velmi rozšířenou činností. Hlízy se používaly k přípravě kvalitního salepu, který se využíval při žaludečních a urologických obtížích. Dnes jsou obdobné aktivity striktně zakázány.

 

 

Literatura:


Jatiová M. & Šmiták J. (1996): Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. – ArcaJIMfa, Třebíč.

 

Kubát K. (2010): Orchis L. In.: Štěpánková R. (ed.), Květena České republiky, Academia, Praha, 524541.

 

Nepraš K. et al. (2008): Orchideje Českého středohoří. – Nakladatelství Oswald, Litoměřice.