Ononis spinosa - jehlice trnitá

11. 1. 2010 vytvořil Michal Hroneš

Ononis spinosa L. – jehlice trnitá

Syn.: Ononis legitima Delabre, Ononis campestris G. Koch, Ononis repens subsp. spinosa (L.) Geut., Ononis arvensis subsp. spinosa (L.) Ehrh.

Čeleď: Fabaceae – bobovité

Statut: běžný druh

 

Popis: Vytrvalé, 30-60 cm vysoké byliny s přímou až vystoupavou, bohatě větvenou, trnitou lodyhou, často pokrytou zahnutými chlupy a roztroušenými žlázkami. Lístky jsou úzce eliptické, vejčité až kopinaté, na konci špičaté, na okraji zubaté. Květy, vyrůstající v terminálních latovitých či postranních hroznovitých květenstvích, jsou růžové či růžovobílé. Každý květ je podepřen jedním listenem s vyvinutou čepelí. Plodem je lusk.

 

Možná záměna: Od jehlice rolní (Ononis arvensis) se liší řídce chlupatými horními a středními částmi lodyh, řidšími terminálními květenstvími či tím, že listen podepírá pouze jeden květ. Od jehlice plazivé (Ononis repens) se liší přímým vzrůstem, na vrcholu zašpičatělými listy a přítomností trnů na větvičkách.

 

Rozšíření: Vzhledem k ne zcela vyjasněné taxonomii komplexu jehlice trnité není rozšíření snadno určitelné. S jistotou se vyskytuje v západní a střední Evropě. Od Velké Británie a Francie po Polsko a západní Ukrajinu, na jihu areál zasahuje do Itálie a na Balkánský poloostrov, na sever do jižní Skandinávie.

 

Výskyt v ČR je vázán především na teplejší oblasti (termofytikum, teplejší mezofytikum), kde je poměrně hojná. Vzácněji zasahuje také do vyšších poloh (např. Podkrkonoší, podhůří Jeseníků, Vsetínské vrchy či Javorníky).

 

Ekologie: Druh suchých luk a pastvin, křovinatých strání či suchých míst v nivách větších řek. Dále se vyskytuje také na člověkem do jisté míry ovlivněných stanovištích jako jsou úvozy polní cest, okraje silnic, železniční náspy, výsypky či haldy. Roste na minerálně bohatých hlubších půdách. Snáší mírné zasolení. V literatuře je udáván jako diagnostický druh společenstev asociace Ononido spinosae-Cirsietum acaulis či podsvazu Agropyro intermediae-Festucenion valesiacae.

 

Hemikryptofyt kvetoucí od června do srpna.

 

Taxonomická poznámka: Jedná se o morfologicky značně variabilní druh, tvořící celou řadu ekologicky podmíněných morfotypů. V západní taxonomické literatuře je velmi často slučován s druhy Ononis arvensis, O. repens či O. antiquorum. Tyto taxony jsou pak hodnoceny jen jako poddruhy.

 

 

Literatura:

 

Kirschner J. & Štěpánek J. (1995): Ononis L. – jehlice. – In: Slavík B., Smejkal M., Dvořáková M. & Grulich V. (eds), Květena České republiky 4, p. 438–444, Academia, Praha.