Nepeta nuda L. – šanta lesostepní

Syn.: Nepeta pannonica L.; N. nuda subsp. pannonica (L.) Gams.

Čeleď: Lamiaceae – hluchavkovití

Status: C2

Popis: Bylina s dřevnatým kořenem, vysoká 40–130 cm, s přímými, v horní části větvenými, 4hrannými, světle zeleně až nafialově zbarvenými lodyhami. Listy přisedlé či krátce řapíkaté, kopinaté, tupě špičaté, vroubkovaně zubaté, mírně draslavé s krátkými, tuhými chlupy. Dolní listy bývají řapíkaté výrazně. Květenstvím je úzký, dlouhý lichoklas poskládaný do řídkých až přetrhovaných latovitých souborů. Kalich je nezřetelně zygomorfní, trubkovitě zvonkovitý, pýřitě chlupatý, nafialovělý; kališní trubka za květu rovná, koruna vně hustě chlupatá, modrofialová, na pysku často skvrnitá. Plodem je mírně zploštělá tvrdka.

Možná záměna: Na našem území se přirozeně či zdomácněle vyskytují ještě dva zástupci rodu šanta a to šanta kočičí (Nepeta cataria) a šanta velkokvětá (Nepeta grandiflora), které obě mají kalich za květu delší, zakřivenou kališní trubku dolů sehnutou.

Rozšíření: Druh s výraznou kontinentální tendencí, který má v Evropě těžiště rozšíření ve střední a JV části. Dále na východ se vyskytuje v oblasti Pontika, ve středním Rusku, na JZ Sibiři, v Íránu, Malé Asii.

V oblasti České republiky dosahují přirozené populace absolutní západní resp. severozápadní hranice rozšíření. Druh je vázaný především na kolinní a suprakolinní polohy. Areál je roztříštěn na dvě hlavní oblasti výskytu, které tvoří české a moravské termofytikum. Setkáme se s ním především v Českém středohoří, Doupovských horách, v okolí Mikulova, na řadě lokalit v Bílých Karpatech či na Hané. V polohách mezofytika je přirozený výskyt nejistý, druh se často pěstuje a není vyloučené, že na řadě míst zplaňuje.

Ekologie: Šanta lesostepní je vázána na  suché a výslunné stanoviště jako jsou kamenité, travnaté stráně stepního charakteru, lemy křovin a hájů, pastviny, opuštěné louky či antropicky ovlivněná stanoviště jako jsou náspy komunikací. Preferuje výhřevné podklady s bazickou reakcí.

Vytrvalý hemikryptofyt kvetoucí v letních měsících.

Ochrana a ohrožení: Druh není řazen mezi zvláště chráněné taxony. V Červeném a černém seznamu však patří mezi druhy silně ohrožené, což je dáno především charakterem areálu a nepříliš početnými a bohatými populacemi. Přesto je šanta lesostepní druhem s poměrně plastickými ekologickými nároky a krom přímé destrukce lokalit jí nehrozí vážnější ohrožení. Řada lokalit je rovněž územně chráněna.

Zajímavost: Rod šanta patří k velmi zajímavým rostlinám, které v minulosti i v současnosti nabývají ještě zajímavějšího využití. Je dobře známa v angličtině jako catnip. Látky v ní obsažené (terpenoid nepetalacton) působí na kočky jako feromon a u některých kočičích jedinců vyvolávají podivné stavy srovnatelné s halucinacemi, projevy sexuálního chtíče, ospalostí či špatnou motorikou  (na některé nefungují vůbec). Těchto atraktantů se využívá například ve hračkách pro vaše kočičí mazlíčky. Tento jev je znám především u příbuzného druhu šanty kočičí.

Název této byliny je odvozen od římského města Nepeti. Šanty mají široké využití v lidovém léčitelství ve formě výluhů, čajů nebo se žvýkají čerstvé listy. Používají se na zklidnění horečnatých stavů či nervového vypětí, při trávicích problémech, nepravidelné menstruaci atd. Konzumace této rostliny se nedoporučuje těhotným ženám.

Literatura:

Štěpánek J. (2000): Nepeta L. – In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky 6, Academia, Praha, 628–634.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!