Narthecium ossifragum - liliovec kostilomka

1. 4. 2009 vytvořil Martin Hanzl

Narthecium ossifragum (L.) Huds. - liliovec kostilomka

Čeleď: Melanthiaceae - kýchavicovité

Status: A1

 

Popis: Liliovec kostilomka je vytrvalá bylina s plazivým oddenkem. Listy přízemní růžice jsou čárkovité, celokrajné, svou délkou mohou dosahovat květenství. Lodyžních listů je několik, jsou přisedlé, mnohem menší než listy přízemní a postupně přecházejí v listeny. Jak listy, tak listeny mají souběžnou žilnatinu a ze známých rostlin připomínají listy kosatce, jen jsou poněkud užší. Květenstvím je vrcholový hrozen. Květy jsou velmi nápadné. Okvětních lístků je 6, svrchu zářivě žlutých, zespoda nazelenalých, dorůstají délky 10-18 mm, jsou rovnovážně rozestálé. Tyčinky v počtu 6-ti jsou vzpřímené, s hustě žlutě vlnatě chlupatými nitkami a oranžovými až červenými prašníky. Plodem je pukavá tobolka nápadná svou oranžovou barvou.

 

Rozšíření: Celkové rozšíření pokrývá přímořské oblasti severní a západní Evropy, na východ proniká až do jihovýchodního Švédska, na jih až do severního Portugalska.

 

Liliovec kostilomka patří mezi rostliny, jejichž výskyt v ČR je velmi málo pravděpodobný. První nález tohoto druhu z našeho území uskutečnil farář Jan Nepomuk Čeněk roku 1848. Nalezl ji na dvou bažinatých lučinách u Slatiňan ve východních Čechách (okr. Chrudim). Od té doby ji na lokalitě nikdo neviděl. Není proto divu, že ani na konci 19. století nebudil nález příliš důvěryhodnosti. Možným vysvětlením náhlého objevení druhu u nás by mohlo být jeho dočasné zavlečení ptáky při jejich cestě na jižní zimoviště.

 

Ekologie: Druh obývá vlhké louky, rašeliniště, slatiny, v přímořských oblastech i vlhká vřesoviště. Vyskytuje se od nížin do nadmořských výšek kolem 1000 m n. m. Nesnáší zastínění, je tak převážně vázán na bezlesé oblasti. Množí se vegetativně rozrůstáním oddenku a generativně prostřednictvím semen.

 

Kvete přibližně od července do srpna (záleží však na nadmořské výšce a zeměpisné šířce lokality).

 

Ohrožení a ochrana: Druh patří mezi vyhynulé taxony naší flóry. Je možné že nikdy nebyl součástí naší flóry po delší dobu a jeho poslední a jediný nález by mohl být pouze přechodného charakteru.

 

Zajímavosti: Vědecké jméno druhu (ossifragum) i jeho český ekvivalent (kostilomka) naráží na starou pověru, že po spásání liliovce ovcemi se stanou jejich kosti křehké. Ve stádech pasoucích se na místech s výskytem druhu se opravdu více objevovaly zlomeniny, kostilomka však nebyl viníkem. Druh obývá stanoviště chudá na vápník. Na těchto stanovištích obsahují všechny rostliny mnohem méně vápníku a ovce pasoucí se na nich neměly dostatek vápníku, jejich kosti byly proto křehčí a snadněji se lámaly. Liliovec kostilomka byl také dříve používán jako levná náhrada šafránu a během 17. století v Anglii dokonce i jako barva na vlasy.

 

narthecium_ossifragum_4 narthecium_ossifragum_1 narthecium_ossifragum_2
narthecium_ossifragum_3 narthecium_ossifragum_5