Muscari latifolium - modřenec jednolistý

14. 4. 2020 vytvořil Michal Hroneš

Muscari latifolium J. Kirk. – modřenec jednolistý
Syn.: Bellevalia monophylla J. Gay ex Boiss.
Čeleď: Asparagaceae – chřestovité (dříve Hyacinthaceae – hyacintovité)
Status: nepůvodní druh

Popis:
Vytrvalé, 10–40 cm vysoké byliny s vejcovitou cibulí obalenou černohnědými obaly, obvykle jen s malým množstvím pacibulek. List je obvykle pouze jediný, vzácně dva, vzpřímený, široký, široce obkopinatý, oboustranně sivý, na vrcholu krátce špičatý, s kápovitou špičkou, nápadně kratší než stvol. Stvol je oblý, zelený, na bázi občas načervenalý. Květenství je hustý, za rozkvětu kompaktní, později řidší, válcovitý hrozen, na vrcholu s několika sterilními bledě modrými květy. Fertilní květy jsou trubkovité, obvejcovité, modročerné. Okvětní cípy jsou podobné barvy jako trubka, nazpět odstálé. Plodem je vejcovitě kulovitá, na průřezu zaokrouhleně trojúhelníkovitá tobolka. Semena jsou kulovitá.

Možná záměna: Od všech našich ostatních jarních modřenců, tedy m. arménského (Muscari armeniacum), m. širolistého (M. botryoides) a m. hroznatého (M. neglectum), se liší jedním, širokým listem a modročernou barvou fertilních květů včetně okvětních cípů.

Rozšíření: Endemit Kazdaği a okolních pohoří v západním Turecku. Zplanělé populace jsou známé z Nizozemí, Švýcarska, Rakouska a Velké Británie.

V ČR byla zatím zaznamenána jediná zplanělá populace v Bořím lese u Poštorné na Břeclavsku.

Ekologie: V původní domovině roste v podrostu borových lesů v montánním a supramontánním stupni. U nás byl nalezen na okraji dubohabřiny, kam byl pravděpodobně vyvezen se zahradním odpadem. Lesní společenstva preferuje i jinde ve svém sekundárním areálu.

Geofyt, který kvete od konce března do dubna.

Význam: Okrasná jarní cibulovina. V současnosti se jedná o třetí nejčastěji komerčně pěstovaný modřenec, který začíná být populární také u nás. Vzhledem k občasné tvorbě pacibulek a také k tomu, že je v našich podmínkách plně fertilní, lze očekávat další zplanění.

 

 

Literatura:

Davis P. H. & Stuart D. C. (1984): Muscari Miller. – In: Davis P. H. (ed.), Flora of Turkey and East Aegean islands 8, Edinburgh University Press, Edinburgh, 245–263.

Uher J. (2016): Muscari latifolium. – In: Hadinec J. & Lustyk P. (eds), Additamenta ad flora Reipublicae Bohemicae XIV, Zprávy České botanické společnosti 51: 51–52.