Metrioptera brachyptera (Linnaeus, 1761) – kobylka krátkokřídlá 

Syn.: Decticus tibialis Fischer von Waldheim, 1846; Metrioptera alpinus Fieber, 1853; Metrioptera insignita Bei-Bienko, 1926; Platycleis raia Burr, 1899

Čeleď: Tettigoniidae – kobylkovití

Status: běžný druh

Popis: Středně velká kobylka o délce těla samců 13,5–16,5 mm a samic 17–21 mm. Křídla jsou zkrácená a dosahují lehce za polovinu zadečku (délka krytek 6–10 mm). V populacích se mohou objevit i makropterní jedinci schopní letu, jejichž křídla přesahují zadeček. Základní zbarvení těla je tmavě hnědé. Svrchní strana hlavy a štítu bývá zeleně zbarvena. Toto zbarvení pokračuje i na krytky – zelené bývají jejich vnější a vnitřní okraje. Nohy jsou světle hnědé, na zadních stehnech je přítomen tmavý pruh. Kladélko samic je dlouhé, slabě prohnuté.

Možná záměna: Pro tento druh kobylky je charakteristické zbarvení (což je u rovnokřídlých spíše výjimkou), možná je tedy záměna jen atypicky zbarvených jedinců, kteří jsou celí hnědí. Příbuzná kobylka luční (Metrioptera roeselii) a dvoubarvá (Metrioptera bicolor) se kromě zbarvení liší délkou a tvarem kladélka (kobylka krátkokřídlá jej má slabě zahnuté a dlouhé, příbližně 2x delší než štít) a tvarem samčích štětů. Dlouhokřídlý jedinec bez typického zeleného zbarvení by mohl být snadno zaměněn za kobylku šedou (Platycleis albopunctata). Takoví jedinci se však vyskytují vzácně a oba druhy mají navíc zcela odlišné biotopové nároky.

Rozšíření: Areál druhu sahá od Britských ostrovů přes většinu Evropy až na Dálný východ. V Evropě je rozšířen na sever do Skandinávie a na jich po Pyreneje, severní Itálii a Rumunsko.

V ČR lokálně hojný druh rozšířený od pahorkatin do hor.

Biologie a ekologie: Kobylka krátkokřídlá je vlhkomilná a chladnomilná. Obývá horské a podhorské vlhké louky, slatiniště a rašeliniště. Živí se převážně listy bylin, občas také drobným hmyzem. Dospělci se vyskytují od července do října. Tmavohnědá vajíčka jsou samicemi kladena do půdy nebo do stonků rostlin. Přezimují nejméně 2 zimy, než se z nich v květnu vylíhnou nymfy. Nymfy se během vývoje šestkrát svlékají. Intenzita a rychlost stridulace samců se mění v závislosti na počasí a teplotě, zvukový záznam stridulace při pěkném počasí si můžete poslechnout zde.

Literatura:

Kočárek P., Holuša J., Vidlička L. (2005): Blattaria, Mantodea, Orthoptera & Dermaptera České a Slovenské Republiky. Kabourek, Zlín.

Kočárek P., Holuša J., Vlk R., Marhoul P. (2013): Rovnokřídlí (Insecta: Orthoptera) České republiky. Academia, Praha.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!