Meloe uralensis Pallas, 1777 – majka uralská
Syn.: Micromeloe uralensis Pallas, 1777; Meloe marginalis Wellman, 1910; Meloe marginatus Tauscher, 1812; Meloe punctatus Meyer, 1793; Meloe viennensis Schrank, 1776
Čeleď: Meloidae – majkovití
Status: O, CR

Popis: Velikostí 12–22 mm se řadí mezi velmi drobné druhy majek. Hlava ve tvaru trojúhelníku. Je zbarvena do matně černa a tělo je velmi ploché a hladké. Výrazně jsou vidět polokrovky, které se v horní části překrývají.

Možná záměna: Velmi podobným druhem je majka (Meloe decorus), který se ale liší již při prvním pohledu namodralým nebo nafialovělým zbarvením štítu a hlavy. Meloe decorus má také tečkovaný štít, hlavu i polokrovky, Meloe uralensis je výrazně hladká.

Rozšíření: Střední Evropa až do střední Asie. Je vzácná v celém svěm areálu.

V ČR patří majka uralská mezi nejvzácnější bezobratlé, vyskytující se pouze v nejbližsím okolí Pouzdřan a Pálavy. Nové údaje pochází také ze Znojemska a Hodonínska, ale jedná se o jednotlivé nálezy. Územím České republiky prochází severozápadní hranice rozšíření. Historicky se vyskytovala na více lokalitách na jižní Moravě.

Biologie a ekologie: S dospělci se setkáme již brzy v březnu, hned jak je několik teplejších dní začínají čile pobíhat. Čerstve vylíhlé imaga nemají ještě naplněný zadeček, který se zvětší až potom, co se majky začnou krmit různými rostlinami. Majky, jak je známo, mají velice složitý vývojový cyklus, jsou parazité různých blanokřídlých. Po nakladení velkého množství vajíček se líhnou larvy, které se nazývají triungulini. Triungulini se snaží dostat na rostliny, kde čekají na hostile, kterého se chytí. Hostitel je odnáší do hnízda, kde se vyvíjejí a po prodělání několika instarů. Na jaře potom vylézají z hnízda ven. Triungulini, kteří se chytají hostitelů nepoznají jestli se jedná o včelu nebo třeba pavouka a proto je velká část larev odsouzena k zániku. Při ohrožení dospělec reaguje vypouštěním alkaloidu kantaridinu, ale který nepůsobí na hrabavé ptáky nebo netopýry.

Ohrožení a ochrana: Majka uralská byla vždy vzácná a vyskytovala se pouze lokálně. Největší ohrožení pro ní zcela jistě představovala kolektivizace zemědělství, kterou ale úspěšně přežila. NPR Pouzdřanská step-Kolby je chráněné území, ale jestli majka uralská přežije je těžké odhadovat, vyskytuje se jen v malých abundancích. Vzhledem ke složitému vývoji je možné, že přijde špatný rok a vyhyne nebo také naopak může se vyskytnout i masově.

Literatura:

Dvořák M. (1983): Majkovití brouci Československa (Coleptera, Meloidae). Klíče k určování hmyzu 4. Zprávy Československé Společnosti Entomologické při ČSAV Supplementum 4: 1-40.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!