Meloe decorus - majka

7. 5. 2009 vytvořil Filip Trnka

Meloe decorus Brandt & Erichson, 1832 - majka
Syn.: Micromeloe decorus Brandt & Erichson, 1832; Meloe pygmaeus Redtenbacher, 1849
Čeleď: Meloidae – májkovití
Status: O

 

Popis: Velikost 1522 mm. Hlava je trojúhelníkovitá. Tělo je silně ploché, hlava a štít jsou namodralého nebo nafialovělého zbarvění. Hlava, štít a krovky se zřetelným těčkováním.

 

Možná záměna: Tvarem těla je podobná majka uralská (Meloe uralensis), ale ta nemá nijak barevně zbarvenou hlavu a štít, je pouze celá černá. Meloe uralensis je hladká narozdíl od tečkované Meloe decorus.

 

Rozšíření: V celé střední a v části jižní Evropy a na Balkáně.

 

V ČR se dříve vyskytovala velmi vzácně jen na jižní Moravě v oblasti Pálavy. V posledních letech se dá řící že expanduje na nové lokality. Časté nálezy pocházejí kromě z již zmíněné Pálavy (Děvín, Pouzdřany), Hodonínska a Uherskohradišťska a Mohelna, také z okolí Brna a Prostějova, Kutné hory, Kolína, Prahy a vrchů v Českém Středohoří (Oblík a Raná a okolí).

 

Biologie a ekologie: Dospělci se líhnou brzy z jara kdy probíhá žír  na různých rostlinách. Vyskytuje se na zachovalých stepních až lučních biotopech, kde se vyskytuje nejrůznější blanokřídlý hmyz, na kterém parazituje ve formě larev které se líhnou z vajíček a vylézají na rostliny. Samičky kladou obrovské množství vajíček. Larvy se nazývají triungulini, chytají se všeho co přistává na rostliny, proto se jen malá část dostane ke správnému hostiteli a vyvyne se v imago. Larva se živí v medové  buňce kde požírá vajíčko a zásoby hostitele. Zimní období přežívá v klidu, v předjaří se kuklí a na jaře vylézá z hnízda. Proti predátorům vyměšují tekutinu, která obsahuje jed kantaridin.

 

 meloe_decorus1 meloe_decorus2 meloe_decorus3

 

Literatura:

 

Dvořák M. (1983): Majkovití brouci Československa (Coleptera, Meloidae). Klíče k určování hmyzu 4. Zprávy Československé Společnosti Entomologické při ČSAV Supplementum 4: 1-40.