Megistopus flavicornis - mravkolev žlutorohý

31. 8. 2021 vytvořil Filip Trnka

Megistopus flavicornis (Rossi, 1790) – mravkolev žlutorohý

Popis: Délka těla 25–30 mm, rozpětí křídel 40–50 mm. Tykadla kyjovitá černá, ve vrchní části žlutá. Hlava a část těla žlutavá. Na předních křídlech uprostřed zadního okraje je kulatá tmavá skvrna. Zadeček s výraznými černo-bílo-žlutým pruhováním. Na všech křídlech světlá skvrna v horní třetině. Holeně s mírně zahnutými ostruhami delšími než první článek chodidel. Končetiny s dlouhými tarzálními články.
Možná záměna: Od zbylých sedmi druhů mravkolvů žijících na území ČR lze snadno odlišit dle zbarvení těla a žlutých vrcholků tykadel. Mezi nejpodobnější druhy patří velmi vzácný mravkolev Myrmecaelurus trigrammus, ten se liší celkovým habitem, zbarvením a nemá tmavou skvrnu na křídlech. 
Rozšíření: Západopalearktický druh široce rozšířený v Mediteránu. Znám je prakticky z celé Evropy, na jich zasahuje až do Maroka. Obývá i jihovýchodní část střední Evropy. Chybí v celé severní Evropě, Německu i Polsku. Východně zasahuje až do Íránu.
V ČR probíhá severní hranice rozšíření, druh je znám pouze z jižní Moravy. Znám je především z Břeclavska a Hodonínska. 
Biologie a ekologie: Dospělci od poloviny května do začátku srpna. Obývají biotopy s písčitou půdou jako jsou teplomilné trávníky, písčiny, lesostepi a světlé lesy. Imaga jsou aktivní především v noci, přes den sedí na vegetaci. Larva je terikolní, nestaví trychtýře, žije na povrchu půdy a je částečně zahrabaná v detritu a loví drobné bezobratlé. Larvy vyhledávají stinnější místa, často u pat stromů, přezimují a vývoj trvá jeden až dva roky.
Ohrožení a ochrana: Druh je zařazen v červeném seznamu ČR v kategorii „téměř ohrožený“. Biotopy tohoto druhu jsou ohroženy především zarůstáním a náletem dřevin. K podstatné redukci těchto biotopů na našem území též přispělo záměrné zalesňování. Vhodným managementem je narušování půdního krytu, pastva, pojezd vozidel a vyřezávání náletu.
Literatura:
Aspock H., Aspock U. & Holzel H. (1980) Die Neuropteren Europas: Eine Zusammenfassende Darstellung Der Systematik, Okologie und Chorologie Der Neuropetroidea (Megaloptera, Raphidioptera, Planipennia) Europas
Badano D. & Pantaleoni R.A. (2014): The larvae of European Myrmeleontidae (Neuroptera). Zootaxa 3762: 1–71. 
Bartoš E. (1959): Síťokřídlí – Neuroptera. Pp. 559–568. In: Kratochvíl J. (ed.): Klíč zvířeny ČSR III. ČSAV, Praha.
Šumpich J. (2015): Records of three rare ant-lion (Neuroptera: Myrmeleontidae) species from the Czech Republic. Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae 100(1): 17–22.Megistopus flavicornis (Rossi, 1790) – mravkolev žlutorohý

Čeleď: Myrmeleonidae – mravkolvovití

Status: NT

 

Popis: Délka těla 25–30 mm, rozpětí křídel 40–50 mm. Tykadla kyjovitá černá, ve vrchní části žlutá. Hlava a část těla žlutavá. Na předních křídlech uprostřed zadního okraje je kulatá tmavá skvrna. Zadeček s výraznými černo-bílo-žlutým pruhováním. Na všech křídlech světlá skvrna v horní třetině. Holeně s mírně zahnutými ostruhami delšími než první článek chodidel. Končetiny s dlouhými tarzálními články.

 

Možná záměna: Od zbylých sedmi druhů mravkolvů žijících na území ČR lze snadno odlišit dle zbarvení těla a žlutých vrcholků tykadel. Mezi nejpodobnější druhy patří velmi vzácný mravkolev Myrmecaelurus trigrammus, ten se liší celkovým habitem, zbarvením a nemá tmavou skvrnu na křídlech. 

 

Rozšíření: Západopalearktický druh široce rozšířený v Mediteránu. Znám je prakticky z celé Evropy, na jich zasahuje až do Maroka. Obývá i jihovýchodní část střední Evropy. Chybí v celé severní Evropě, Německu i Polsku. Východně zasahuje až do Íránu.

 

V ČR probíhá severní hranice rozšíření, druh je znám pouze z jižní Moravy. Znám je především z Břeclavska a Hodonínska. 

 

Biologie a ekologie: Dospělci od poloviny května do začátku srpna. Obývají biotopy s písčitou půdou jako jsou teplomilné trávníky, písčiny, lesostepi a světlé lesy. Imaga jsou aktivní především v noci, přes den sedí na vegetaci. Larva je terikolní, nestaví trychtýře, žije na povrchu půdy a je částečně zahrabaná v detritu a loví drobné bezobratlé. Larvy vyhledávají stinnější místa, často u pat stromů, přezimují a vývoj trvá jeden až dva roky.

 

Ohrožení a ochrana: Druh je zařazen v červeném seznamu ČR v kategorii „téměř ohrožený“. Biotopy tohoto druhu jsou ohroženy především zarůstáním a náletem dřevin. K podstatné redukci těchto biotopů na našem území též přispělo záměrné zalesňování. Vhodným managementem je narušování půdního krytu, pastva, pojezd vozidel a vyřezávání náletu.

 

 

   

 

 

Literatura:

 

Aspöck H., Aspöck U. & Hölzel H. (1980): Die Neuropteren Europas. Bd. I, II. Krefeld. 

 

Badano D. & Pantaleoni R.A. (2014): The larvae of European Myrmeleontidae (Neuroptera). Zootaxa 3762: 1–71. 

 

Bartoš E. (1959): Síťokřídlí – Neuroptera. Pp. 559–568. In: Kratochvíl J. (ed.): Klíč zvířeny ČSR III. ČSAV, Praha.Šumpich J. (2015): Records of three rare ant-lion (Neuroptera: Myrmeleontidae) species from the Czech Republic. Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae 100(1): 17–22.