Mecostethus parapleurus - saranče černopruhá

3. 5. 2018 vytvořil Stanislav Rada

Mecostethus parapleurus (Hagenbach, 1822) – saranče černopruhá 

Syn.: Mecostethus alliaceus (Germar, 1825); Parapleurus alliaceus (Germar, 1825)

Čeleď: Acrididae – sarančovití

Status: NT

 

Popis: Samci dorůstají délky 17–20 mm, samice 24–30 mm. Obě pohlaví mají plně vyvinutá, letuschopná křídla. Barva těla je světle zelená, případně žlutozelená, vzácně se objevují též slámově žlutí samci. Od očí přes boky štítu až po bázi krytek se táhnou 2 výrazné černé pruhy. Krytky (1. pár křídel) jsou zelené, světle hnědozelené nebo světle hnědé.

 

Možná záměna: Blízce příbuzná saranče mokřadní (Stethophyma grossum) je v průměru větší a odlišně zbarvená (mj. postrádá černé pruhy na bocích štítu). Saranči černopruhé se mohou podobat také dlouhokřídlí jedinci saranče zlatozelené (Euthystira brachyptera), ti jsou však o něco menší, postrádají černé pruhy (podélný pruh na štítu je tmavozelený) a mívají aspoň částečně růžově zbarvené krytky.

 

Rozšíření: Areál druhu sahá od Pyrenejí přes jižní a střední Evropu a přes Sibiř až do Koreje a Japonska. V Evropě se vyskytuje nejseverněji v Německu a v Polsku.

 

V ČR byla saranče černopruhá historicky uváděna z Pavlovských vrchů a Čejče (jižní Morava) a z Komorní Lhotky (severní Morava, výskyt zde navazoval na rovněž zaniklé lokality v Polsku). Na dlouhou dobu poslední nález z území ČR se datuje k roku 1948. V roce 2006 byla nalezena početná populace na vlhkých loukách v okolí Lanžhota (nejjižnější Morava), kam se rozšířila z jihu – v předešlých letech zde pozorována nebyla. O té doby postupně obsazuje vhodné lokality a dnes je známo vícero lokalit na jižní Moravě – na Břeclavsku, Mikulovsku a Znojemsku, v roce 2017 byla dokonce nalezena u obce Zastávka u Brna. Další šíření druhu je pravděpodobné.

 

Biologie a ekologie: Teplomilná a vlhkomilná saranče, obývající vlhké louky v nížinných oblastech. Dává přednost vyšší vegetaci, často na březích tůní a kanálů nebo v terénních depresích. Samice kladou vajíčka v ootékách do svrchní vrstvy půdy nebo do drnů trav. Nymfy se líhnou v květnu a dospívají po pěti svlékáních. Dospělci se vyskytují od července do října. Živí se travinami. Samci se ozývají za teplého slunečného počasí nepravidelnou stridulací (nahrávka zde).

 

Ohrožení a ochrana: V červeném seznamu z roku 2005 byla saranče černopruhá vedená jako regionálně vyhynulá, nyní je zařazena do kategorie „téměř ohrožených“ druhů. Ohrožena může být odvodňováním mokřadních luk, příliš intenzivním hospodařením či naopak jeho dlouhodobou absencí (a následným zarůstáním).

 

 

 

Literatura:

 

Holuša J., Kočárek P., Marhoul P. (2007): First sightings of Ruspolia nitidula (Orthoptera: Tettigoniidae) and Mecostethus parapleurus (Orthoptera: Acrididae) after fifty years in the Czech republic. Articulata 22: 47–51.

 

Kočárek P., Holuša J., Vlk R., Marhoul P. (2013): Rovnokřídlí (Insecta: Orthoptera) České republiky. Academia, Praha.