Meconema meridionale Costa, 1860 – kobylka jižní 

Syn.: Meconema brevipenne Yersin, 1860

Čeleď: Tettigoniidae – kobylkovití

Status: nepůvodní druh

Popis: Drobná kobylka o délce těla 11–19 mm. Křídla jsou redukována, délka krytek je maximálně 2 mm. Makropterní forma není známa. Zbarvení těla je světle zelené. Po celé svrchní straně těla se středem táhle žlutý podélný pruh. Na konci štítu jsou dvě drobné oranžovohnědé skvrny. Samice mají šavlovitě zahnuté kladélko. Konec zadečku samců je opatřen dlouhými prohnutými štěty.

Možná záměna: Příbuzná kobylka dubová (Meconema thalassinum) je velikostně, tvarově i barevně velmi podobná. Na rozdíl od kobylky jižní je však plně okřídlená. K záměně tedy může dojít pouze u nymf.

Rozšíření: Původně se vyskytovala jen v Itálii a nejbližším okolí. Od 60. let 20. století se šíří a postupně obsadila Francii, Švýcarsko, Německo, Benelux, Británii, Maďarsko, Chorvatsko, Slovinsko, Rakousko a Bulharsko. V roce 2009 byla objevena v Česku, v roce 2011 na Slovensku a v roce 2013 v Polsku. Již od 50. let 20. století byla zavlékána do USA, kde se také úspěšně etablovala.

V ČR byla poprvé nalezena v roce 2009 v autokempu u vodní nádrže Slapy a následně téhož roku také v Praze, v Brně i jinde na jižní Moravě. Kromě Prahy a Brna je nyní známa z Plzně, Olomouce, Ostravy a Znojma, a dále pak z několika autokempů a benzinových stanic (v Jihomoravském kraji a v západních Čechách, ale i jinde). Další lokality budou zajisté přibývat.

Biologie a ekologie: Kobylka jižní žije na listnatých keřích a stromech. V původních podmínkách jižní Evropy žije většinou v dubových lesích. Úspěšně se šíří s automobilovou dopravou, typická naleziště ve střední Evropě jsou tedy velká města, autokempy a benzinové stanice či dálniční odpočívky podél frekventovaných tahů. Ve městech zprvu u parkovišť mezinárodních hotelů, ale nyní už i v parcích, zahradách a městské zeleni.

S dospělci se setkáme od června do listopadu, s vrcholem na přelomu srpna a září. Umí dobře skákat a velmi rychle běhat. Živí se dravě drobnými členovci, převážně mšicemi. Samice kladou vajíčka do prasklin kůry. Stridulační aparát kobylkám jižním chybí, dorozumívají se tichým bubnováním zadních končetin o listy a větve.

Literatura:

Kočárek P., Holuša J., Vlk R., Marhoul P. (2013): Rovnokřídlí (Insecta: Orthoptera) České republiky. Academia, Praha.

Liana A., Michalcewicz J. (2014): Meconema meridionale Costa, 1860 (Orthoptera: Tettigonioidea: Meconematidae) – The first record In Poland. Polish Journal of Entomology 83: 181–188.

Vlk R., Balvín O., Krištín A., Marhoul P., Hrůz V. (2012): Distribution of the Southern Oak Bush-cricket Meconema meridionale (Orthoptera, Tettigoniidae) in the Czech Republic and Slovakia. Folia Oecologica 36: 155–165.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!