Matteuccia struthiopteris - pérovník pštrosí

22. 10. 2020 vytvořil Václav Dvořák

Matteuccia struthiopteris (L.) Tod. – pérovník pštrosí

Syn.: Osmunda struthiopteris L.; Onoclea struthiopteris (L.) Hoffm.; Struthiopteris filicastrum All.

Čeleď: Onocleaceae – onokleovité

Status: zdomácnělý neofyt

 

Popis: Statná kapradina s přímým, až 50 cm dlouhým oddenkem s četnými adventivními kořeny. Zelené asimilační listy (= trofofyly), až 150 cm dlouhé, nepřezimující, z jara vytvářející úzce nálevkovitou růžici. Čepele listů jednoduše zpeřené; řapíky s ojedinělými plevinami, dvěma cévními svazky. Hnědé listy nesoucí výtrusnicové kupky (= sporofyly) se vytváří na podzim uvnitř listové růžice, přezimující; lístky s redukovanou čepelí podél žilnatiny, s podvinutými okraji. Výtrusnicové kupky kryté podvinutým okrajem i tenkou ostěrou. Prokel poměrně nápadný, až 16 mm široký.

 

Možná záměna: Dobře poznatelný druh zejména díky robustnímu vzrůstu, listům z jara v nálevkovité růžici a funkčně odděleným listům.

 

Rozšíření: Druh s rozsáhlým cirkumpolárním areálem zahrnujícím temperátní pás Severní polokoule, izolovaně roste na Kavkaze s přesahem do íránského pohoří Alborz. V Evropě se vyskytuje především ve Skandinávii, evropské části Ruska a v Alpách. Jinde na kontinentu je původnost taxonu spekulativní, v mnoha státech je považován za neofyt, např. ve Velké Británii, v Belgii a v posledních letech rovněž u nás.

 

V České republice leží těžiště výskytu ve středních polohách mezofytika, na horách se vyskytuje spíše sporadicky, do nížin bývá splavován podél řek, na mnoha lokalitách se objevil po povodních na řece Moravě po roce 1997. Chybí v nejsušších a nejteplejších oblastech jako jsou sz. Čechy a jižní Morava.

 

Ekologie: Pérovník je vázaný na vlhké humózní náplavy drobných až středních vodotečí, na stinná stanoviště. Preferuje kyselejší substráty. Na vhodných místech vytváří bujné porosty, např. ve vegetaci devětsilových olšin sv. Alnion incanae. Snadno se vegetativně šíří pomocí stolonů.

 

Hemikryptofyt s fenologickým optimem růstu od května do října.

 

Poznámka: Pérovník je v současnosti považován za nepůvodní druh české přírody, který byl na našem území poprvé v Čechách zaznamenán v roce 1820, na Moravě na konci 19. století. S oblibou se pěstuje na zahradách, v parcích, na hřbitovech, odtud může snadno zplaňovat. Pohled na původnost taxonu se v posledních dekádách značně proměnil, ještě na začátku 21. století byl považován za původní a ohrožený druh.

 

 

 

 

Literatura:

 

Kaplan Z., Koutecký P., Danihelka J., Šumberová K., Ducháček M., Štěpánková J., Ekrt L., Grulich V., Řepka R., Kubát K., Mráz P., Wild J. & Brůna J. (2018): Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 6. – Preslia, 90: 235–346.

 

Petřík P., Sádlo J., Hejda M., Štajerová K., Pyšek P. & Pergl J. (2019): Composition patterns of ornamental flora in the Czech Republic. – NeoBiota, 52: 87–109.

 

Sedláčková M. (1982): Poznámky k rozšíření Matteuccia struthiopteris na Moravě. – Preslia, 54: 243–257.

 

Slavík B. (1988): Matteuccia Tod. In: Hejný S., Slavík B., Chrtek J., Tomšovic P. & Kovanda M. (eds), Květena České socialistické republiky 1, Academia, Praha, 261–262.