Luzula pilosa - bika chlupatá

1. 6. 2025 vytvořil Václav Dvořák

Luzula pilosa (L.) Willd. – bika chlupatá

Syn.: Juncoides pilosa (L.) Kuntze; Juncus pilosus L.; Luciola pilosa (L.); Pterodes pilosus (L.) Börner; Luzula vernalis DC.

Čeleď: Juncaceae – sítinovité

Status: běžný druh

 

Popis: Hustě trsnatá, trávově zelená bylina bez výběžků. Lodyhy přímé, do 30 cm vysoké. Přízemní listy ploché, do 10 mm široké, bez žlutavé špičky, někdy se špičkou tmavou. Květenstvím je kružel s nestejně dlouhými, nitkovitými větévkami, za plodu alespoň některými dolů skloněnými. Květy jednotlivé, tmavě hnědé; okvětní lístky tmavohnědé, široce blanitě lemované. Tobolky delší než okvětí, krátce hrotité.

 

Možná záměna: Patří mezi druhy s jednoduchým květenstvím a květy jednotlivými, jen vzácně po dvou. Podobná je především vzácnější bika žlutavá (Luzula luzulina), která je oddénkatá a vytváří řídké porosty, listy má užší, na vrcholu žlutavě špičaté. Větve květenství jsou u tohoto druhu rozestálé až vzpřímené, okvětí zbarvené žlutohnědě.

 

Rozšíření: Druh s rozsáhlým euroasijským areálem. V Evropě má areál subatlantickou tendenci, směrem na Balkánský poloostrov lokalit ubývá, vzácná je rovněž v nejjižnějších částech kontinentu. Areál dále zahrnuje Kavkaz a západní až střední část Sibiře zhruba po jezero Bajkal.

 

V Česku se tento druh vyskytuje po celém území vyjma nejteplejších, nelesních částí sz. a středních Čech a střední a jižní Moravy. Roste až po subalpínský vegetační stupeň.

 

Ekologie: Lesní druh osidlující listnaté až jehličnaté lesy a lesní paseky; porosty vlhčí, ale zvládá letní přísušky. Preferuje neutrální až kyselé, humózní půdy. Optimum nachází jak v dubohabřinách, acidofilních bučinách i doubravách, tak v kyselých smrčinách.

 

Vytrvalý hemikryptofyt s fenologickým optimem kvetení od března do května.

 

 

Literatura:

 

Dostál J. (1989): Nová květena ČSSR, vol. 2. – Academia, Praha, 1563 pp.

 

Kirschner J. (2019): Luzula DC. In: Kaplan Z., Danihelka J., Chrtek J., Kirschner J., Kubát K., Štech M. & Štěpánek J. (eds) (2019) Klíč ke květeně České republiky [Key to the flora of the Czech Republic]. Ed. 2. – Academia, Praha.