Lotus corniculatus - štírovník růžkatý

29. 8. 2020 vytvořil Michal Hroneš

Lotus corniculatus L. – štírovník růžkatý
Syn.: Lotus ambiguus Spreng., Lotus arvensis Pers., Lotus balticus Miniaev, Lotus carpetanus Lacaita, Lotus caucasicus Kuprian., Lotus komarovii Miniaev, Lotus olgae Klokov, Lotus ruprechtii Miniaev, Lotus tauricus Juz., Lotus zhegulensis Klokov, Lotus corniculatus var. crassifolia Fr., Lotus corniculatus var. maritimus Rupr.
Čeleď: Fabaceae – bobovité
Status: běžný druh

Popis: Vytrvalé, značně variabilní (zejména v odění) rostliny s kůlovitými, větvenými kořeny a poléhavými až přímými, 15–40 cm vysokými, hranatými, rýhovanými, plnými až při bázi dutými, lysými až chlupatými lodyhami. Listy jsou lichozpeřené, s dvěma páry lístků. Dolní pár lístků odlišný od horního, okrouhlý až obvejčitý. Lístky horního páru užší, obkopinaté, vejčité až kopinaté. Všechny lístky na vrcholu tupé až špičaté, lysé, na okraji brvité nebo roztroušeně chlupaté, sytě zelené až sivé. Květenství je hlávkovitý okolík, tvořený obvykle třemi až šesti květy. Květy jsou nevonné nebo slabě vonící po medu, s kalichem zvonkovitým a kališními cípy kratšími nebo stejně dlouhými jako trubka, a s korunou bledě až žlutou, s pavézou někdy až oranžovou nebo načervenalou. Plodem jsou podlouhle čárkovité, mnohosemenné, hnědé lusky.

Možná záměna: V ČR se přirozeně vyskytují čtyři druhy pravých štírovníků (Lotus s. str.). Všechny jsou si navzájem poměrně hodně podobné. Nejlépe odlišitelný je štírovník bažinný (Lotus pedunculatus), který má bohaté, obvykle mnohokvěté hlávky, kališní lístky nazpět ohnuté, nápadně vyniklé žilky na rubu listů a duté lodyhy. Další dva druhy, š. tenkolistý (Lotus tenuis) a š. Borbásův (Lotus borbasii), jsou společně se š. růžkatým řazeny do příbuzenského okruhu Lotus corniculatus agg. Slaniskový druh š. tenkolistý se liší užšími, úzce kopinatými až čárkovitými listy, a drobnějšími květy v chudokvětých květenstvích. Teplomilný a suchomilný š. Borbásův se liší zejména srpovitě zahnutými lístky středních lodyžních listů, květy vonícími po citrónu a kališními cípy delšími než kališní trubka. Na jižní Moravu je také zavlečený š. jednoletý (Lotus ornithopodioides), který se od našich původních druhů odlišuje kromě jednoletosti také přitiskle chlupatými listy a drobnými sytě žlutými květy v chudokvětých květenstvích.

Rozšíření: Druh rozšířený v celé Evropě, severní Africe a v západní Asii. Zavlečen byl do střední Asie, Severní Ameriky a Austrálie.

V ČR se vyskytuje hojně po celém území, od nížin do hor. Občas je zavlékán až nad horní hranici lesa, kde se vyskytuje zejména v okolí horských bud a podél cest zpevněných bazickým štěrkem.

Ekologie: Světlomilný, cenologicky nevyhraněný druh s širokou ekologickou amplitudou, který roste na celé řadě nelesních stanovišť, např. na suchých i vlhkých loukách, na pastvinách, na lesostepních stráních, na březích vod, na okrajích rašelinišť, na písčinách, na mezích a v městských trávnících, na půdách různých typů, kromě zasolených.

Hemikryptofyt, který kvete od června do září.

Význam: Významná pícnina, jejíž příměs zvyšuje kvalitu sena. Květy produkují velké množství nektaru. Někteří jedinci štírovníku růžkatého mohou obsahovat zvýšené množství glykosidů, které jsou jedovaté pro zvířata, především koně. Díky své symbióze s hlízkovými bakteriemi a toleranci různých typů půd, včetně těch se zvýšeným obsahem těžkých kovů, je vhodný k rekultivacím a zkvalitňování půd.

 

 

Literatura:

Escaray F. J., Menendez A. B., Gárriz A., Pieckenstain F. L., Estrella M. J., Castagno L. N., Carrasco P., Sanjuán J. & Ruiz O. A. (2012): Ecological and agronomic importance of the plant genus Lotus. Its application in grassland sustainability and the amelioration of constrained and contaminated soils. – Plant science 182: 121–133.

Chrtková A. (1995): Lotus L. – In: Slavík B., Smejkal M., Dvořáková M. & Grulich V. (eds), Květena České republiky 4, Academia, Praha, 492–497.

Jones D. A. (1962): Selective eating of the acyanogenic form of the plant Lotus corniculatus L. by various animals. – 193: 1109–1110.