Lota lota - mník jednovousý

27. 11. 2016 vytvořil Zdeněk Mačát

Lota lota (Linnaeus, 1758) − mník jednovousý

Řád: hrdoploutví − Gadiformes, čeleď: mníkovití − Lotidae

Status: O, VU, IUCN: LC

 

Popis: Mník je 50−80 cm dlouhá a 1−2 kg vážící ryba (největší úlovky v rámci areálu dosahovaly až 180 cm a 34 kg). Tělo mníka je protáhlé, válcovité a směrem k ocasu se zužuje. Hřbetní strana těla nese dvě hřbetní ploutve, první je krátká a malá, druhá je dlouhá a protáhlá. Ocasní ploutev je okrouhlá a není spojena s břišní ani hřbetní ploutví. Břišní ploutev je dlouhá podobně jako druhá hřbetní. Na bradě je u mníka vytvořen typický nepárový vous. Další avšak drobné vousky jsou vytvořeny u nozder. Hlava je široká a z vrchu nápadně zploštělá. Šupiny na těle jsou uloženy hluboko v kůži a tělo je kryto hladkou a slizkou kůží. Zbarvení mníka je variabilní, ale mramorovaný pattern je zachován u většiny jedinců. Tělo, hlava i ploutve jsou hnědě až černě mramorované na světle zeleném podkladu.

 

Možná záměna: Mník jednovousý je typický pro svůj nepárový vous na bradě, který nenajdeme u žádné jiné české ryby. Mramorování ve zbarvení je další spolehlivým znakem. Mník jednovousý je také jediným druhem čeledi žijící ve sladkých vodách, ostatní mníkovité ryby žijí v mořích.

 

Rozšíření: Druh obývající prakticky celou severní polokouli. Vyskytuje se v celé Evropě, na Sibiři i v Kanadě. Obývá převážně severnější oblasti severní polokoule, směrem k jihu se jeho početnost tenčí.

 

Na českém území se vyskytuje v čistých tocích lipanového a parmového pásma. Není však hojný a žije skrytým způsobem života. Historicky je udávám přibližně z poloviny území ČR.

 

Biologie a ekologie: Mník jednovousý je náročný na prostředí, vyhledává toky s chladnou a čistou vodou, ve které musí být dostatek úkrytů. Je to ryba s převážně noční aktivitou, která se liší podle sezóny, nejaktivnější je při teplotě 5 °C (v zimě). Žije při dně a často se schovává v úkrytech.  V dospělosti žijí ryby samotářsky, mladí jedinci se zdržují ve skupinách. V ČR pohlavně dospívá ve 3. až 4. roce života. Dospělé ryby se během tření shlukují na vhodných trdlištích. Tření probíhá od prosince do ledna. Vhodné místo pro tření je tvořeno pomalu tekoucím nebo stojatým tokem s písčitým či jemným štěrkovitým dnem. Tření probíhá v klubku, které je tvořeno více jedinci (jedna samice a několik samců). Nejmenší ryby se živí zooplanktonem, později larvami vodního hmyzu a červy. Dospělé ryby se živí jinými druhy ryb, další obratlovci (žáby či mihule) a vodními bezobratlými (raci). V pstruhovém pásmu je potravním konkurentem pstruha či lipana nebo se živí pstružími jikrami. Nejdéle žijící doložený exemplář měl 20 let.

 

Ohrožení a ochrana: Z důvodů nadměrného lovu a znečištění řek byl u nás na konci 80. let 20. století na pokraji vyhynutí. Statistiky udávají, že v roce 1983 bylo v celé ČR odloveno jen 10 ks. V tomto období bylo započato s umělým odchovem. Dnes se počet jedinců na řekách zvyšuje i přes původní odpor rybářů (mník byl chápán jako škodlivá ryba). Na většině toků je veden jako chráněný druh (kategorie ohrožený), avšak existují revíry, kde je možné mníka lovit.

 

 

Literatura: 

 

Hanel L., Lusk S. (2005): Ryby a mihule České republiky. Rozšíření a ochrana. - ČSOP Vlašim, Vlašim.

 

Kottelat M. & Freyhof J. (2007): Handbook of European freshwater fishes. Publications Kottelat, Cornol and Freyhof, Berlin. 646 pp.