Lixus neglectus Fremuth, 1983 – rýhonosec
Čeleď: Curculionidae – nosatcovití
Status: EN

Popis: Délka těla 10,5–11,5 mm, zbarvení tmavé se světlými chloupky. Celé tělo s cihlovým popraškem (starší jedinci mají prášek odřený a jsou tmavě zbarvení). Oči jsou ploché, nosec zakřivený, štít hrubě tečkovaný.

Možná záměna: S našimi dalšími druhy rodu Lixus. Teprve nedávno byl odlišen od příbuzného L. bardanae, který je L. neglectus nejpodobnější. L. bardanae je menší druh 7,5–10,8 mm, má vypouklé oči, tělo pokryté žlutým nebo světle oranžovým práškem, žije na mokřadech a okrajích vod. Spolehlivé rozlišení dle kopulačních orgánů. Základním určovacím znakem je rovný nosec při pohledu z boku, který plynule přechází v čelo. Jiné druhy tohoto rodu mají nosec zakřivený.

Rozšíření: Středoevropský endemit známý pouze z České republiky, Rakouska a Slovenska. Centrem známého výskytu je širší oblast na soutoku řek Dyje a Moravy těchto států.

V ČR žije velmi vzácně na jižní Moravě. Ještě donedávna byl dlouhodobě považován za vymřelý druh na našem území. Historické nálezy ze Znojemska, recentně na Hodonínsku a Břeclavsku.

Biologie a ekologie: Dospělci od dubna do září s maximem v květnu a červnu. Xerotermofilní druh s vazbou na písčiny, suché trávníky, louky a meze s písčitým podložím, řídkou vegetací a často specificky narušované extenzivní pastvou, pojezdem vozidel nebo požáry. Monofág na šťovíku rozvětveném (Rumex thyrsiflorus). Imaga žijí velmi skrytě v listové růžici živné rostliny, ojediněle vylézají na stonky. Velmi dlouho byl druh uváděn ze š. kyselého (R. acetosa), na kterém ovšem nežije, jednalo se o determinační záměnu se š. rozvětveným. Vývoj larev a kuklení probíhá v kořenovém krčku a stonku. Po vylíhnutí na podzim imaga opouštějí rostlinu a přezimují v detritu.

Ohrožení a ochrana: Druh je zařazen v červeném seznamu ČR v kategorii „ohrožený“. L. neglectus patří mezi nejpamátnější druhy hmyzu v České republice a zároveň je velmi ohrožen zánikem vhodných stanovišť. Biotopy rýhonosce jsou ohroženy především zarůstáním a náletem dřevin. K podstatné redukci těchto biotopů na našem území též přispělo záměrné zalesňování. Vhodným managementem je narušování půdního krytu, pastva, pojezd vozidel a vyřezávání náletu.

Literatura:

Fremuth J. 1983: Revision der Lixus bardanae-Gruppe (Coleoptera, Curculionidae). Entomologische Abhandlungen Staatliches Museum für Tierkunde in Dresden 46 (2): 109–120.

Gültekin L. & Fremuth J. 2013: Lixini. Pp. 456–471. In: LöBL I. & SMETANA A. (ed.): Catalogue of Palaearctic Coleoptera, Volume 8, Curculionoidea II. Brill, Leiden, 700 pp.

Stejskal R. & Trnka F. (2013): Nosatci tribu Cleonini a rodu Lixus v České republice (Coleoptera: Curculionidae: Lixinae). Klapalekiana 49: 111–184.

Trnka F. & Stejskal R. (2014): Lixus neglectus (Coleoptera: Curculionidae) znovu nalezen v České republice. Rediscovery of Lixus neglectus (Coleoptera: Curculionidae) in the Czech Republic. Klapalekiana 50: 237–240.

Trnka F., Stejkal R. & Skuhrovec J. (2016): The morphology of the immature stages of two rare Lixus species (Coleoptera, Curculionidae, Lixinae) and notes on their biology. ZooKeys 604: 87–116.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!