Leptophyes albovittata - kobylka bělopruhá

30. 8. 2013 vytvořil Stanislav Rada

Leptophyes albovittata (Kollar, 1833) – kobylka bělopruhá

Syn.: Barbitistes albovittata Kollar, 1833; Barbitistes foliicauda Fischer von Waldheim, 1846; Leptophyes pontica Bei-Bienko, 1941; Odontura vittata Fischer, 1853 – kobylka bělopásá

Čeleď: Tettigoniidae – kobylkovití

Status: běžný druh

 

Popis: Drobný druh kobylky, samci dosahují velikosti 9,5–11 mm, samice 10–16 mm. Křídla jsou silně redukována – druhý pár křídel není vyvinut vůbec, první pár křídel (krytky) u samic jen nepatrně vyčnívá zpod štítu. Krytky samců jsou o trochu delší, ale i tak kratší než štít. Kladélko samic je poměrně široké a krátké, ne delší než přední stehno. Zbarvení těla obou pohlaví je zelené s jemným tmavým tečkováním, přičemž po bocích zadečku se táhnou bílé pruhy. Barva svrchní strany těla může být někdy i hnědavá a na okrajích štítu a svrchní části zadečku se mohou objevit nevýrazné fialové pruhy. Dlouhá tykadla bývají hnědočerveně proužkovaná.

 

Možná záměna: V ČR je možné vzácně narazit na další dva podobné druhy rodu Leptophyes. Kobylka tečkovaná (Leptophyes punctatissima) se odlišuje absencí bílých pruhů a o něco delšími krytkami a kladélkem. Kobylku Boscovu (Leptophyes boscii) je možno rozpoznat mimo jiné podle celkově větší velikosti těla a poněkud odlišného zbarvení (na boku samců se táhne široký žlutavý pruh a pod ním tenký černý pruh).

 

Rozšíření: Areál druhu sahá od střední Evropy po Ural a Kaspické moře, na jihu zasahuje přes Balkánský poloostrov až na sever Turecka.

 

V ČR se vyskytuje po celém území v nížinách a pahorkatinách, horám se vyhýbá.

 

Biologie a ekologie: Jedná se o poměrně teplomilný druh, obývající vyšší vegetaci nebo keře. Typickými biotopy jsou křoviny, lesostepi, okraje lesů, zahrady či zanedbanější louky. Nymfy se líhnou v květnu a dospívají už v červnu, dospělci přežívají maximálně do září. Samice kladou asi 30 plochých vajíček, která umisťují do různých štěrbin nebo do stonků rostlin. Potravou tohoto druhu kobylky jsou listy a květy různých bylin. Stridulace samců je velmi tichá, slyšitelná jen na několik desítek centimetrů (nahrávka zde).

 

 

Literatura:

 

Kočárek P., Holuša J., Vidlička L. (2005): Blattaria, Mantodea, Orthoptera & Dermaptera České a Slovenské Republiky. Kabourek, Zlín.

 

Kočárek P., Holuša J., Vlk R., Marhoul P. (2013): Rovnokřídlí (Insecta: Orthoptera) České republiky. Academia, Praha.