Lathyrus annuus L. – hrachor roční

Čeleď: Fabaceae – bobovité

Status: přechodně zavlékaný neofyt

Popis: Bylina s popínavými, křídlatými, lysými, větvenými lodyhami, dlouhými obvykle 20–60 cm. Listy s jedním párem lístků, lístky zakončené trojramennou úponkou; palisty polostřelovité; lístky úzce kopinaté, lysé. Stopky květenství až 6 cm dlouhé; listeny drobné. Kalich lysý; koruna světle žlutá, na pavéze s hnědavým až červenavým žilkováním. Lusky lysé, světle hnědé; semena kulovitá, bradavčitá, hnědá, matná.

Možná záměna: Od našich hrachorů dobře rozpoznatelný druh podle drobných, žlutých květů s hnědým žilkováním na dlouhých stopkách. Z nepůvodních druhů je blízce příbuzný hrachor cizrnovitý (Lathyrus cicera), který má jasně červené květy na kratších, max. 3 cm dlouhých stopkách.

Rozšíření: Původní areál druhu zaujímá jižní část Evropy kolem Středozemního moře a dále na východ se rozpíná do jz. až střední Asie.

V České republice se objevil doposud vzácně. Historicky je doložen z vlakového nádraží v Praze-Smíchov a z východních Čech. Nové nálezy nejsou vyloučeny.

Ekologie: I ve své domovině je vázán na různá antropicky ovlivněná stanoviště, často se vyskytuje jako plevel v kulturách nebo jako součást stinnější ruderální vegetace podél cest.

Jednoletý terofyt s fenologickým optimem kvetení od května do června.

Literatura:

Chrtková A. & Bělohlávková R. (1995): Lathyrus L. In: Slavík B., Smejkal M., Dvořáková M. & Grulich V. (eds), Květena České republiky 4, Academia, Praha, 416–437.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!