Lacerta agilis Linnaeus, 1758 - ještěrka obecná

Čeleď: Lacertidae - ještěrkovití

Status: SO, NT, BERN II, HD IV

Popis: Ještěrka obecná je středně velký druh, který můžeme v přírodě často pozorovat. Dorůstá do velikosti 15 - 22 cm. Tělo je mírně zavalité, hlava oproti ostatním našim ještěrkám široká a mohutná (postnasale 1, frenale 2), ocas je také silný. Celkovým vzhledem robustní zvíře. Pohlavní dimorfizmus je velmi patrný ve zbarvení druhu. Samec je na hřbetu hnědý stejně jako samice, ale boky jsou jasně zelené. Hřbetní hnědý pruh je tvořen třemi menšími pruhy ve dvou odstínech hnědé. Prostřední je tmavý a objevují se na něm symetricky ještě tmavší hnědé skvrny s bílou tečkou nebo čárkou. Zbylé dva pruhy po stranách jsou světle hnědé. Hlava je také hnědá, na bocích však zelená. Ocas hnědý. Samice je celá zbarvena do hněda, na bocích s tmavohnědými až černými skvrnami s bělavou tečkou uprostřed. Břicho obou jedinců je nazelenalé až bílé, někdy s drobnými tmavými tečkami.

Možná záměna: Samce je možné zaměnit za samice ještěrky zelené, ale tu odlišíme tím, že postrádá hnědý pruh na hřbetu a hlavu má celou zelenou. Samice ještěrky obecné pak můžeme zaměnit za ještěrku živorodou (Zootoca vivipara), nebo za ještěrku zední (Podarcis muralis). Od posledně jmenovaného druhu je odlišení v ČR jednoduché, j. zední se vyskytuje pouze ve Štramberku (okr. Nový Jičín), zatím co j. obecná na většině území ČR. Ještěrka živorodá má užší pileus s protaženým nosem. Postnasale vs. frenale v poměru 1:1. Boky těla jsou výrazně tmavší než hřbet, kterým prochází tenká černá linka.

Rozšíření: Evropský druh, rozšířený po celé Evropě. Na severu až do Švédska 61° s. š., nejvýchodnější populace v oblasti Bajkalu.

V České republice zaujímá 94% mapovacích čtverců. Jedná se tedy o nejběžnější druh plaza u nás.

Biologie a ekologie: Obývá sušší a teplejší lokality, jako jsou výslunné stráně, pastviny, zahrady a další. Vhodným stanovištěm se může stát spousta lokalit, která nabízí dostatek potravy a vhodných úkrytů. Místy se s ní můžeme setkat i v horách. Zimuje převážně v zemi, od září nebo října. Zimoviště opouští na konci března nebo začátku dubna, kdy se také páří. Samice klade nejčastěji 10 vajec do nory v zemi. Mladí jednici pohlavně dospívají ve věku 2 let. Potravou jsou převážně bezobratlí živočichové, druhové složení je závislé na lokalitě výskytu.

Ochrana a význam: Druh je v ČR hodnocen jako silně ohrožený. Přímý hospodářský význam nemá, jedna studie však naznačuje větší počet hmyzích škůdců jako častějším druhem potravy. Ještěrka obecná byla pro rok 2009 zvolena Českou herpetologickou společností plazem roku.

Taxonomická poznámka: V ČR žije poddruh Lacerta agilis agilis (ještěrka obecná středoevropská) a Lacerta agilis argus.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!