V turisticky exponovaném území mezi slovanským hradištěm Budeč, resp. románskou rotundou sv. Petra a Pavla, a zříceninou hradu Okoř se nedaleko obce Kováry rozkládají terasovité svahy Kovárských strání. Stačí odbočit z turistické cesty údolím Zákolanského potoka a za pár desítek minut si v poklidu můžeme užívat dlouhých výhledů na Džbán a Křivoklátskou vrchovinu z této rezervace.

PP Kovárské stráně

Kraj: Středočeský, okres: Kladno

Rozloha: 4,66 ha

Vyhlášeno: 1987

Území spadá do středočeské Kladské tabule a rozkládá se v nadmořské výšce nepřesahující 300 m n. m. Rezervaci tvoří prudký, jižně orientovaný svah nad pravým břehem Zákolanského potoka. Svah je terasovaný a jednotlivé terasy jsou odděleny různě velkými mezemi až kompaktními porosty keřů. Svah je protnut polní, místy výrazně erodovanou cestou. Geologický podklad svahů tvoří převážně droby a břidlice, po místně překryté křídovými pískovci, v nejvyšších částech svahu kvartérními sedimenty. Půdní pokryv utváří rankery.

Dominantním typem vegetačního krytu jsou zde otevřené suché širokolisté trávníky sv. Bromion erecti, které vykazují mírné druhové ochuzení pravděpodobně dané lidskou zemědělskou činností v minulosti. V jarním čase v trávnících vykvétá nápadný, vzácný a chráněný hlaváček jarní (Adonis vernalis), který zde vytváří velmi bohatou populaci čítající několik stovek jedinců. Jarní aspekt je doplněn o ostřici jarní (Carex caryophyllea), prvosenku jarní (Primula veris), violku písečnou (Viola rupestris), mochna písečná (Potentilla incana), křivatec rolní (Gagea villosa) či už jen ojediněle se vyskytující kostřavu walliskou (Festuca valesiaca). V pokročilejším vegetačním období se objevuje pipla osmahlá (Nonea pulla), máčka ladní (Eryngium campestre), mateřídouška panonská (Thymus pannonicus), kozinec rakouský (Astragalus austriacus), záraza bílá větší (Orobanche alba subsp. major) parazitující na šalvějích, z nichž se na lokalitě vyskytuje šalvěj luční (Salvia pratensis), š. hajní (S. nemorosa) i š. přeslenitá (S. verticillata). Ve stinných partiích v letním čase zaujme třeba oman hnidák (Inula conyzae) nebo nepůvodní štětka větší (Dipsacus strigosus), na otevřených, nezapojených plochách třeba vzácnější tráva vousatka prstnatá (Botriochloa ischaemum) a hlaváč bledožlutý (Scabiosa ochroleuca). Z travin je dominantní válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), sveřep vzpřímený (Bromus erectus), třeslice prostřední (Briza media) či smělek jehlancovitý (Koeleria pyramidata). V křovinách převládá slivoň trnka (Prunus spinosa), růže (Rosa spp.), hloh (Crataegus spp.), v okrajových spíše lesních porostech je častý trnovník akát (Robinia pseudoacacia), třešeň ptačí (Prunus avium) a javor babyka (Acer campestre).

Na teplomilnou vegetaci je vázán i zajímavý hmyz. V území jsou časté majky (Meloe spp.), svižník polní (Cicindela campestris), kovařík (Cardiophorus erichsoni) a motýli, jako soumračník mochnový (Pyrgus serratulae), s. jahodníkový (P. malvae), modrásek tmavohnědý (Aricia agestis) žluťásek jižní (Colias alfacariensis). Z blanokřídlého hmyzu zaujme třeba stepnice dlouhorohá (Eucera longicornis). Rovnokřídlý hmyz reprezentuje třeba saranče vlhkomilná (Chorthippus montanus) a kobylka dvoubarvá (Metrioptera bicolor).

Z lokality je udáván výskyt užovky hladké (Coronella austriaca) a ještěrky obecné (Lacerta agilis). Z ptáků byl zaznamenán ťuhýk obecný (Lanius collurio), pěnice pokřovní (Sylvia curruca), žluna zelená (Picus viridis) či skřivan polní (Alauda arvensis).

Kovárské stráně byly v minulosti využívány k zemědělským účelům, po vyhlášení rezervace se od užívání upustilo a v současnosti zde probíhá řízený management. Ten spočívá především v cíleném vyřezávání křovin a také intenzivní pastvě smíšeným stádem ovcí a koz, která má za cíl podpořit řídkou travino-bylinnou vegetaci. Lokalita je pravidelně kosena, i přesto došlo k ústupu některých typů vegetace a expanzivnímu šíření křovin i travin, zejména třtiny křovištní (Calamagrosis epigejos). Nesporná atraktivita hlaváčku jarního také vede k jeho ničení a pokusům o přesazování do zahrádek.

Literatura:

Dvořák V. (2021): Ms. Vlastní pozorování v roce 2021.

Mertlik J. (2011): Druhy podčeledi Cardiophorinae (Coleoptera: Elateridae) České republiky a Slovenska. – Elateridarium, 5: 59–204.

Štefánek M. (2016): Plán péče o PP Kovárské stráně na období 2016–2025. Ms. Depon in.: KÚ Středočeského kraje. 29 s. Dostupné z: drusop.nature.cz

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!