Zhruba 3 km severovýchodně od Kutné Hory se na svahu stejnojmenného vrchu nachází zprvu nenápadná rezervace Kaňk. Vede k ní žlutě značená turistická stezka ze Sedlce, po které se dostanete až na vrchol kopce, kde stojí 30 m vysoká, nově zrekonstruovaná rozhledna Havířská bouda. Celý vrch je zajímavý nejen po biologické stránce, ale rovněž poutá milovníky historie z dob husitských válek nebo těžby stříbrných rud.

NPP Kaňk

Kraj: Středočeský, okres: Kutná Hora

Rozloha: 1,35 ha

Vyhlášeno: 1933

Rezervace Kaňk se rozkládá na nevelké ploše JV svahů vrchu Kaňk. Až do 19. století se zde těžil migmatit. Při těžbě bylo odhaleno několik křídových ostrohů, které okamžitě začaly poutat paleontology. Z geologického hlediska je skladba rezervace velmi pestrá, na migmatické vrstvy navazují hrubozrnné slepence, které jsou tmeleny vápenci z období svrchní křídy. A právě ve vápencích se doposud dochovala řada zkamenělin. Ať se jedná o mlže (Lima tecta, Ostrea operculata aj.), mechovky (Kankopora kankensis, Heteropora lepida, Fasculipora bohemica ad.) nebo dírkonožce (Textullaria globulosa, Praeglobotruncana stephani, Haplophragmium bullatum, Dorothia turris ad.). Kaňk se stal vyhlášenou a hojně navštěvovanou paleontologickou lokalitou, což ovšem nese i negativní vlivy na lokalitu v podobě nekontrolovatelného sběru zkamenělin.

Z botanického hlediska je zajímavá především vegetace širokolistých trávníků sv. Bromion erecti, ve které dominují trávy (Festuca rupicola, Brachypodium pinnatum, ale též jsou místy degradovány třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos) a ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius)). V porostu je nápadná třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), hlaváč bledožlutý (Scabiosa ochroleuca), vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia), šalvěj luční (Salvia pratensis), máčka ladní (Eryngium campestre), hlaváč bledožlutý (Scabiosa ochroleuca). Spodní plochy jsou čerstvě vyřezané, přesto značně invadované komonicí bílou (Melilotus albus) a směsí křovin tvořených trnkou obecnou (Prunus spinosa), ptačím zobem (Ligustrum vulgare), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) ad. Naopak ze zajímavějších keřů lze spatřit například růži vinnou (Rosa rubiginosa) a dřišťál obecný (Berberis vulgaris). Hlavním botanickým předmětem ochrany je kriticky ohrožený čistec německý (Stachys germanica), místy roste vzácnější pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule). V okolí rezervace lze velmi ojediněle narazit na vzácné polní plevele vrabečnici roční (Thymelaea passerina) nebo zběhovec trojklaný (Ajuga chamaepytis).

Na teplomilnou vegetaci jsou vázany i xerotermní společenstva bezobratlích živočichů. Nápadná je vřetenuška čičorková (Zygaena ephialtes) nebo batolec duhový (Apatura iris). Kaňk je českou prvolokalitou pro červotoče Oligomerus retowskii nebo nosatce Argoptochus quadrisignatus. V jarních měsících můžeme na lokalitě pozorovat ohroženou majku (Meloe decorus).

Management lokality spočívá v pravidelném odstraňování náletů a křovin, které způsobují degradaci trávníků, a rovněž zhoršují estetický vzhled obnažených skalních ostrohů (management zabezpečuje občanské sdružení Denemark). Lokalita je občasně přepásána ovcemi. Bohužel za nenahraditelnou ztrátu lze považovat i zvýšený zájem sběratelů zkamenělin o tuto lokalitu.

Literatura:

Anonymus (2018): Plán péče o NPP Kaňk na období 2019–2028. Ms. Depon in.: KÚ Středočeského kraje. 28 s + přlohy. Dostupné z: drusop.nature.cz

Dvořák V. (2013): Ms. Vlastní pozorování v roce 2013.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!