Nedaleko obce Moravičany a v těsném sousedství železniční trati mezi Prahou a Olomoucí se nachází malý, ale významný mokřad, jedno z nejcennějších míst v CHKO Litovelské Pomoraví.

PR Kačení louka

Kraj: Olomoucký, okres: Šumperk, CHKO Litovelské Pomoraví

Rozloha: 16,12 ha

Vyhlášeno: 1992

Kačení louka je zvodnělá terénní deprese doplňovaná průsakem a jarní povrchovou vodou. Prohloubení deprese a vzniku větší tůně proběhlo společně se stavbou železnice a její renovací. Celé chráněné území, v dnešním rozsahu, nechrání pouze mokřad, ale také pestrou mozaiku dalších mokřadních biotopů. Za nejvýznamnější lze považovat ostřicové porosty, podmáčené olšiny a tvrdý luh.

Mozaikovitost celé rezervace se také projevuje na složení místní květeny, která umožňuje výskyt vzácných a chráněných druhů mokřadních rostlin. Bylo zde zjištěno více než 200 druhů cévnatých rostlin. Hlavní rostlinná společenstva lze rozdělit do několika skupin. Tu první tvoří okrajové porosty dubohabřin a tvrdého luhu. Jako nejvýznamnější můžeme označit skupinu bažinných olšin (Carici elongatae-Alnetum a Carici acutiformis-Alnetum). Poslední skupinou je nelesní vegetace tvořená porosty ostřic, vodních rostlin, křovitých vrb a rákosin (např.: Caricetum elatae, Hottonietum palustris, Phragmitetum communis či Glycerietum maximae). Ze zajímavých druhů rostlin, lze na lokalitě pozorovat bujné porosty žebratky bahenní (Hottonia palustris), vyskytuje se zde i zevar nejmenší (Sparganium natans), pryskyřník velký (Ranunculus lingua), bazanovec kytkokvětý (Lysimachia thyrsiflora), rdest ostrolistý (Potamogeton acutifolius) nebo bahnička bradavčitá (Eleocharis mamillata). Zajímavý je výskyt některých druhů vyšších poloh, jako např. oměj pestrý  (Aconitum variegatum), kýchavice bílá Lobelova (Veratrum album subsp. lobelianum) či šťovík vodní (Rumex aquaticus).

Vliv mozaiky biotopů se projevuje také ve společenstvech živočichů. Asi nejvýznamnější skupinu zde tvoří obojživelníci, kteří jsou na lokalitě zastoupeny více než šesti druhy. V tůni se rozmnožuje čolek velký (Triturus cristatus), společně s čolkem obecným (Lissotriton vulgaris), kuňkou obecnou (Bombina bombina), rosničkou zelenou (Hyla arborea) a skokanem štíhlým (Rana dalmatina). Z palzů se na lokalitě hojně vyskytuje užovka obojková (Natrix natrix) a slepýš křehký (Anguis fragilis). Avifaunu tvoří nejen vodní ptáci, ale i pěvci hnízdící v okolí. Na lokalitě je možné pozorovat potápku malou (Tachybaptus ruficollis), čírku modrou (Anas querquedula), chřástala vodního (Rallus aquaticus) či strnada rákosního (Emberiza schoeniclus) a nespočet dalších druhů. Zajímavé je také složení fauny bezobratlých. Vyskytuje se zde pijavka koňská (Haemopis sanguisuga) nebo hltanovka bahenní (Erpobdella octoculata). Z malakofauny je z lokality uváděn vrkoč mnohozubý (Vertigo antivertigo) nebo kriticky ohrožená hrachovka okružankovitá (Pisidium pseudosphaerium). Z broučí fauny jsou zde hojně zastoupeny různé druhy vodních brouků, např. běžný potápník vroubený (Dytiscus marginalis) nebo vzácnější vodomil černý (Hydrophilus piceus). Při břehu můžeme pozorovat dva druhy pobřežníků (p. obecný - Elaphrus riparius a p. mědobarvý - E. cupreus). Mezi významné zástupce motýlů patří jasoň dymnivkový (Parnassius mnemosyne).

Literatura:

Šafář J. a kol. (2003): Olomoucko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VI., Agentura ochrany přiírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 456 pp.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!