Ixapion variegatum (Wencker, 1864) – nosatčík
Syn.: Apion variegatum Wencker, 1864
Čeleď: Apionidae – nosatčíkovití
Status: NT
Popis: Velikost těla 2,1–2,3 mm, tělo široké a krovky oválné, nejširší za polovinou své délky. Zbarvení hnědé se světlými skvrnami. Krovky jsou krátce hustě ochlupené, mají žlutohnědou bazální skvrnu a dorzální světlé skvrny.
Možná záměna: Jediný zástupce rodu Ixapion, velmi odlišný od ostatních příslušníků čeledi Apionidae. Nezaměnitelný svým jedinečným zbarvením. Habitem může připomínat i zástupce čeledi nosatcovitých (Curculionidae) a to nejvíce rod květopas (Anthonomus).
Rozšíření: Evropský druh vyskytující se od Britských ostrovů, Španělska přes Francii, Lucembursko, Itálii a v celé střední Evropě. Téměř zcela chybí v severní a jižní Evropě.
V ČR roztroušeně a lokálně v nížinách jak v Čechách (kde byl objeven teprve nedávno), tak na Moravě. Relativně běžně se vyskytuje na Břeclavsku a Znojemsku.
Biologie a ekologie: Dospělci od března do října s maximem výskytu v dubnu a květnu, ale především v létě od konce července do září. Osidlují nejrůznější biotopy, často na xerotermních stanovištích (vřesoviště, okraje lesů apod.). Imaga i larvy žijí monofágně na jmelí bílém (Viscum album) nejčastěji na jehličnanech, obzvláště na borovicích (Pinus spp.), vzácněji i na jmelí rostoucím na listnáčích. Larvy žijí v tenkých větvičkách jmelí (v jedné může být více larev), kde probíhá žír i kuklení v hedvábném zámotku. Nová generace brouků se líhne od konce července do září a přezimuje v půdě nebo pod kůrou stromů napadených jmelím.
Ohrožení a ochrana: Druh je zařazen v červeném seznamu ČR v kategorii „téměř ohrožený“. Historicky byl tento druh dlouhodobě považován za velmi vzácný a vymírající. V posledních letech se ukazuje, že kvůli skrytému způsobu života v korunách stromů je pravděpodobně přehlížený a uniká pozornosti.
Literatura:
Alonso-Zarazaga M. A. (2011p: Apionidae. Pp. 148–176. In: Löbl I. & Smetana A. (eds): Catalogue of Palaearctic Coleoptera, Vol. 7. Curculionoidea I, Apollo Books Stenstrup, 373 pp.
Dieckmann L. (1977): Beiträge zur Insektenfauna der DDR: Coleoptera – Curculionidae (Apioninae). Beiträge zur Entomologie 27: 7–143.
Niedl J. (1986): Vymírající Apion (Coleoptera – Curculionidae). Zprávy Československé Společnosti Entomologické při ČSAV 22: 27–28.
Smreczyński S. (1965): Klucze do oznaczania owadów Polski; Część XIX: Chrząszcze – Coleoptera. Zeszyt 98a: Ryjkowce-Curculionidae. Wstęp i podrodzina Apioninae. PWN, Warszawa.
Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!