Isophya kraussi - kobylka Kraussova

4. 6. 2016 vytvořil Stanislav Rada

Isophya kraussi Brunner von Wattenwyl, 1878 – kobylka Kraussova 

Syn.: Isophya kraussi Brunner von Wattenwyl, 1882 – kobylka sivozelená, kobylka horská

Čeleď: Tettigoniidae – kobylkovití

Status: běžný druh

 

Popis: Samci dorůstají 16–25 mm, samice 17–26 mm. Bezkřídlý druh kobylky s velmi redukovanými krytkami (délka krytek samců maximálně 3,7 mm, samic 1,8 mm). Barva těla je světle zelená. Od oka po konec štítu se táhne úzký bílý až žlutý proužek, v zadní části často doprovázený ještě užším hnědým proužkem. Střed krytek samců bývá hnědý. Tykadla jsou dlouhá, hnědožlutě zbarvená. Samice mají zadeček zakončen dlouhým zahnutým kladélkem, na špici zoubkovaným.

 

Možná záměna: V ČR se lokálně vyskytuje obtížně odlišitelná kobylka pieninská (Isophya pienensis). Samice těchto druhů téměř nelze spolehlivě odlišit, samce je možné morfologicky rozpoznat podle počtu stridulačních zoubků na krytkách, případně podle tvaru štětů a dalších pomocných znaků. Dobrým rozlišovacím znakem je odlišná stridulace (ta je však pouhým uchem obtížně slyšitelná, jelikož leží z velké části v pásmu ultrazvuku). Dále se ve střední Evropě vyskytují další druhy rodu Isophya, většinou determinačně obtížné.

Záměna je při nepozornosti možná s dalšími našimi druhy bezkřídlých kobylek: kobylkou smrkovou (Barbitistes constrictus), kobylkou samobřezí (Poecilimon intermedius), kobylkou bělopruhou (Leptophyes albovittata), kobylkou tečkovanou (Leptophyes punctatissima) nebo kobylkou zavalitou (Polysarcus denticauda). Tyto druhy jsou však vzhledově a často i velikostně odlišné.

 

Rozšíření: Druh se středoevropským rozšířením, známý z Německa, Rakouska, ČR, Polska, Slovenska, Maďarska a Slovinska.

 

V ČR se vyskytuje po celém území, od nížin až po vrcholky hor. Běžný druh, většinou ale bývá nalézán v nízkých počtech.

 

Biologie a ekologie: Kobylku Kraussovu najdeme na loukách, pastvinách, okrajích lesů, lesních pasekách, v křovinách a podobně. Tolerantní druh, schopný obývat suché i vlhké biotopy, nížiny i hory. Dospělci žijí na vyšší bylinné vegetaci nebo na křovinách (maliníky, ostružiníky).

Z vajíček, umístěných jednotlivě v půdě, se koncem dubna až začátkem května líhnou nymfy. Rychle rostou a dospělosti dosahují po pěti svlékáních. Fenologicky časný druh – dospělci se objevují již od května, maximum výskytu je v červnu. Některé přežívající jedince lze potkat až do září. V horách je vývoj pochopitelně o několik týdnů opožděn. Kobylka Kraussova je býložravá, živí se především listy bylin.

 

Taxonomická poznámka: Rod Isophya je taxonomicky problematický, s velkým množstvím sporných druhů a synonym. V Evropě žije okolo 50 druhů, v ČR jsou doloženy 2 druhy, na Slovensku minimálně 7 druhů. V historické literatuře byli jedinci rodu Isophya z území ČR často chybně uváděni jako západoevropský druh I. pyrenea.

 

 

 

Literatura:

 

Kočárek P., Holuša J., Vidlička L. (2005): Blattaria, Mantodea, Orthoptera & Dermaptera České a Slovenské Republiky. Kabourek, Zlín.

 

Kočárek P., Holuša J., Vlk R., Marhoul P. (2013): Rovnokřídlí (Insecta: Orthoptera) České republiky. Academia, Praha.