Inula hirta - oman srstnatý

23. 9. 2018 vytvořil Václav Dvořák

Inula hirta L. – oman srstnatý

Syn.: Pulicaria hirta (L.) J. et C. Presl

Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité

Status: NT

 

Popis: Hustě srstnatá, často tmavočerveně naběhlá bylina s vystoupavými až přímými, jednoduchými, hustě olistněnými, do 65 cm vysokými lodyhami. Listy podlouhlé, rovné nebo obloukovitě prohnuté, měkké. Úbory jednotlivé, květy žluté; vnější zákrovní listeny delší než vnitřní, srstnaté. Nažky žebernaté, lysé, tmavohnědé, s chmýrem.

 

Možná záměna: Poněkud podobný oman vrbolistý (Inula salicina) má chudě větvenou, lysou nebo krátce drsně chlupatou, ale v horní části vždy zelenou lodyhu, vnější zákrovní listeny kratší než vnitřní, po okraji brvité, na ploše lysé.

 

Rozšíření: Eurosibiřský druh rozšířený od střední, přes jv. a východní Evropu dále na východ, zhruba po Kazachstán.

 

V České republice se vyskytuje ve dvou rozsáhlejších arelách českého a moravského termofytika. Do chladnějších poloh proniká ojediněle, izolovaně se několik lokalit nachází ve východních Čechách, na východní a sv. Moravě.

 

Ekologie: Druh výslunných kamenitých a travnatých strání, stepí a lesostepí, okrajů doubrav. Preferuje suché půdy na bazických horninách. Je součástí řady typů teplomilné vegetace.

 

Vytrvalý hemikryptofyt s fenologickým optimem kvetení od května do července.

 

Ochrana a ohrožení: Oman srstnatý není řazen mezi zvláště chráněné druhy, v Červeném seznamu patří mezi druhy téměř ohrožené (NT), což odpovídá kategorii ohrožených druhů (C3) v národním pojetí Červeného seznamu. Řada lokalit s výskytem tohoto druhu je zahrnuta mezi maloplošně chráněné.

 

 

Literatura:

 

Hrouda L. (2004): Inula L. In: Slavík B. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky vol. 7, Academia, Praha, 69–80.