Inula conyzae - oman hnidák

5. 8. 2016 vytvořil Václav Dvořák

Inula conyzae (Griesselich) Meikle – oman hnidák

Syn.: Aster conyzae Griesselich, Conyza squarrosa L., Inula conyza DC.

Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité

Status: běžný druh

 

Popis: Bylina s přímou, od poloviny větvenou, hustě krátce chlupatou, zprvu zelenou, později hnědočervenou lodyhou, vysokou obvykle do 80 cm. Přízemní listy v řídké růžici, za květu zasychající; lodyžní listy úzce vejčité, na vrcholu tupé. Květenstvím je chocholičnatá lata složená z četných, malých, nahnědlých úborů; zákrovní listy střechovitě se kryjící. Květy žlutohnědé, jazykovité s redukovanou ligulou do podoby 3zubého vrcholu. Nažky žebernaté, přitiskle chlupaté.

 

Možná záměna: Dobře poznatelný druh omanu dle drobných květů zdánlivě s absentujícími jazykovitými květy.

 

Rozšíření: Evropský druh se subatlantsko-středoevropským areálem zahrnujícím oblast od Portugalska po Bulharsko. Druh se izolovaně vyskytuje na ostrovech v Mediteránu (Sardinie, Sicílie, Kypr), na Krymu a na Kavkaze.

 

V České republice se vyskytuje zejména v teplejších oblastech avšak mimo Polabí a jihomoravské úvaly, kde roste vzácně. Ve středních polohách roste roztroušeně. Chybí ve vysokých pohraničních pohořích, stejně jako ve značné části Vysočiny, Třeboňska, severní Moravy a nejzápadnějších Čech.

 

Ekologie: Roste ve světlých lesích a řídkolesích, v křovinách, v lesních lemech a na pasekách. Roste na rozmanitých půdách a horninových podkladech.

 

Hemikryptofyt či dvouletka s fenologickým optimem kvetení od července do září.

 

Poznámka: V tradiční medicíně některých zemích je oman hnidák využíván k léčbě diabetes mellitus.

 

 

Literatura:


Eddouks M., Maghrani M., Lemhadri A., Ouahidi M.L., Jouad H., (2002): Ethnopharmacological survey of medicinal plants used for the treatment of diabetes mellitus, hypertension and cardiac diseases in the south-east region of Morocco (Tafilalet). – Journal of Ethnopharmacology 82: 97–103.

 

Hrouda L. (2004): Inula L. In: Slavík B. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky vol. 7, Academia, Praha, 69–80.