Icaris sparganii - nosatec

30. 9. 2021 vytvořil Filip Trnka

Icaris sparganii (Gyllenhal, 1835) – nosatec

Čeleď: Erirhinidae
Status: RE
Popis: Délka těla 4,1–5,5 mm. Zbarvení těla tmavé se světlými bílo-šedými šupinkami a odstávajícími štětinkami, které pokrývají i končetiny.
Možná záměna: Nezaměnitelný druh v rámci čeledi. Společně s příbuzným druhem Bagoopsis globicollis má nosec a končetiny pokryté oválnými šupinkami, ostatní druhy z této skupiny nosatcovitých brouků mají nosec a končetiny pokryté pouze úzkými štětinkami.
Rozšíření: Eurosibiřský druh, výskyt je známý z jižní, střední a východní Evropy, Přední a Střední Asie, Mongolska a východní Sibiře.
V ČR vždy velmi vzácný druh, historicky uváděn z Čech, na Moravě existuje poslední nález ze 70. let 20. století z Lednice, aktuálně je druh považován za vymizelý. Na Moravě by stále druh mohl přežívat v oblasti Břeclavska.
Biologie a ekologie: Dospělci od poloviny dubna do července s maximem od poloviny května do června. Obývají zasolené mokřadní biotopy jako jsou slaniska, slané louky nebo okraje slaných jezer. Bionomie není příliš dobře známa, druh je uváděn z bahniček (Eleocharis spp.), sítin (Juncus spp.), zevarů (Sparganium spp.), chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea), ale nejčastěji je nacházen na rákosu obecném (Phragmites australis). Jak probíhá vývoj larválních stádií není známo.
Ohrožení a ochrana: Druh není chráněný zákonem, v červeném seznamu ČR v kategorii „regionálně vyhynulý“. Pro ochranu je zásadní je detailní poznání biologie a ekologie druhu. Vzhledem a absolutnímu okraji areálu na jižní Moravě, můžeme přisuzovat vyhynutí druhu v ČR především ustoupením od tradičních forem hospodaření, kdy se na slaniskách pásl dobytek a drůbež. Bez pastvy lokality postupně zarůstají rákosem, keři a jsou postupně odsolovány. Následně většina slaniskových trávníků podlehla v 19. a 20. století intenzivnímu hospodaření, eutrofizaci, melioracím a přeměnou na pole. Ze slanisek jak v Čechách a na Moravě dnes zbyly pouze fragmenty. Do současnosti se tato slaništní vegetace zachovala pouze v rezervaci Slanisko u Nesytu, u Novosedel, a Dobrého Pole. Poměrně úspěšná obnova těchto biotopů probíhá u Terezína a Nového Přerova. Managementem je především poměrně intenzivní pastva, která je doprovázená sešlapem a mechanickým narušováním půdy. Jednou z nejdůležitějších věci je také udržení vodního režimu.
Taxonomická poznámka: V západní části palearktické oblasti je rozšířena nominátní I. sparganii sparganii další dvě subspecie I. sparganii cinereus z Turecka a Sýrie a I. sparganii pertinax z Kavkazu a Střední Asie.
Literatura:
Benedikt S., Borovec R., Fremuth J., Krátký J., Schön K, Skuhrovec J. & Trýzna M. (2010): Komentovaný seznam nosatcovitých brouků (Coleoptera: Curculionoidea bez Scolytinae a Platypodinae) České republiky a Slovenska. 1. díl. Systematika, faunistika, historie výzkumu nosatcovitých brouků v České republice a na Slovensku, nástin skladby, seznam. Komentáře k Anthribidae, Rhynchitidae, Attelabidae, Nanophyidae, Brachyceridae, Dryopthoridae, Erirhinidae a Curculionidae: Curculioninae, Bagoinae, Baridinae, Ceutorhynchinae, Conoderinae, Hyperinae. (Commented check-list of weevils (Coleoptera: Curculionoidea excepting Scolytinae and Platypodinae) of the Czech Republic and Slovakia. (Part 1. Systematics, faunistics, history of the research of weevils in the Czech Republic and Slovakia, structure vignette, check-list. Comments to Anthribidae, Rhynchitidae, Attelabidae, Nanophyidae, Brachyceridae, Dryopthoridae, Erirhinidae and Curculionidae: Curculioninae, Bagoinae, Baridinae, Ceutorhynchinae, Conoderinae, Hyperinae). Klapalekiana, 46 (supplementum): 1–363.
Caldara R. (2011): Rhynchitidae. Pp. 192–198. In Löbl I. & Smetana A. (eds): Catalogue of Palaearctic Coleoptera, Vol. 7. Curculionoidea I, Apollo Books Stenstrup, 373 pp.
Dieckmann L. (1986): Beiträge zur Insektenfauna der DDR: Coleoptera – Curculionidae (Erirhinae). Beiträge zur Entomologie 36: 119–181.
Stejskal R. & Trnka F. (2017): Brachyceridae, Dryophthoridae, Erirhinidae. Icones insectorum Europae centralis 30: 1–21.

Čeleď: Erirhinidae

Status: RE

 

Popis: Délka těla 4,1–5,5 mm. Zbarvení těla tmavé se světlými bílo-šedými šupinkami a odstávajícími štětinkami, které pokrývají i končetiny.

 

Možná záměna: Nezaměnitelný druh v rámci čeledi. Společně s příbuzným druhem Bagoopsis globicollis má nosec a končetiny pokryté oválnými šupinkami, ostatní druhy z této skupiny nosatcovitých brouků mají nosec a končetiny pokryté pouze úzkými štětinkami.

 

Rozšíření: Eurosibiřský druh, výskyt je známý z jižní, střední a východní Evropy, Přední a Střední Asie, Mongolska a východní Sibiře.

 

V ČR vždy velmi vzácný druh, historicky uváděn z Čech, na Moravě existuje poslední nález ze 70. let 20. století z Lednice, aktuálně je druh považován za vymizelý. Na Moravě by stále druh mohl přežívat v oblasti Břeclavska.

 

Biologie a ekologie: Dospělci od poloviny dubna do července s maximem od poloviny května do června. Obývají zasolené mokřadní biotopy jako jsou slaniska, slané louky nebo okraje slaných jezer. Bionomie není příliš dobře známa, druh je uváděn z bahniček (Eleocharis spp.), sítin (Juncus spp.), zevarů (Sparganium spp.), chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea), ale nejčastěji je nacházen na rákosu obecném (Phragmites australis). Imaga na rostlinách vykousávají typické požerky a zdržují se v paždí listů. Jak probíhá vývoj larválních stádií není známo.

 

Ohrožení a ochrana: Druh není chráněný zákonem, v červeném seznamu ČR v kategorii „regionálně vyhynulý“. Pro ochranu je zásadní je detailní poznání biologie a ekologie druhu. Vzhledem a absolutnímu okraji areálu na jižní Moravě, můžeme přisuzovat vyhynutí druhu v ČR především ustoupením od tradičních forem hospodaření, kdy se na slaniskách pásl dobytek a drůbež. Bez pastvy lokality postupně zarůstají rákosem, keři a jsou postupně odsolovány. Následně většina slaniskových trávníků podlehla v 19. a 20. století intenzivnímu hospodaření, eutrofizaci, melioracím a přeměnou na pole. Ze slanisek jak v Čechách a na Moravě dnes zbyly pouze fragmenty. Do současnosti se tato slaništní vegetace zachovala pouze v rezervaci Slanisko u Nesytu, u Novosedel, a Dobrého Pole. Poměrně úspěšná obnova těchto biotopů probíhá u Terezína a Nového Přerova. Managementem je především poměrně intenzivní pastva, která je doprovázená sešlapem a mechanickým narušováním půdy. Jednou z nejdůležitějších věci je také udržení vodního režimu.

 

Taxonomická poznámka: V západní části palearktické oblasti je rozšířena nominátní I. sparganii sparganii další dvě subspecie I. sparganii cinereus z Turecka a Sýrie a I. sparganii pertinax z Kavkazu a Střední Asie.

 

   

  

 

Literatura:

 

Benedikt S., Borovec R., Fremuth J., Krátký J., Schön K, Skuhrovec J. & Trýzna M. (2010): Komentovaný seznam nosatcovitých brouků (Coleoptera: Curculionoidea bez Scolytinae a Platypodinae) České republiky a Slovenska. 1. díl. Systematika, faunistika, historie výzkumu nosatcovitých brouků v České republice a na Slovensku, nástin skladby, seznam. Komentáře k Anthribidae, Rhynchitidae, Attelabidae, Nanophyidae, Brachyceridae, Dryopthoridae, Erirhinidae a Curculionidae: Curculioninae, Bagoinae, Baridinae, Ceutorhynchinae, Conoderinae, Hyperinae. (Commented check-list of weevils (Coleoptera: Curculionoidea excepting Scolytinae and Platypodinae) of the Czech Republic and Slovakia. (Part 1. Systematics, faunistics, history of the research of weevils in the Czech Republic and Slovakia, structure vignette, check-list. Comments to Anthribidae, Rhynchitidae, Attelabidae, Nanophyidae, Brachyceridae, Dryopthoridae, Erirhinidae and Curculionidae: Curculioninae, Bagoinae, Baridinae, Ceutorhynchinae, Conoderinae, Hyperinae). Klapalekiana, 46 (supplementum): 1–363.

 

Caldara R. (2011): Rhynchitidae. Pp. 192–198. In Löbl I. & Smetana A. (eds): Catalogue of Palaearctic Coleoptera, Vol. 7. Curculionoidea I, Apollo Books Stenstrup, 373 pp.

 

Dieckmann L. (1986): Beiträge zur Insektenfauna der DDR: Coleoptera – Curculionidae (Erirhinae). Beiträge zur Entomologie 36: 119–181.

 

Skuhrovec, J, et al. (2013): Digital-Weevil-Determination for Curculionoidea of West Palaearctic. Brachycerinae (Brachycerini, Erirhinini & Tanysphyrini). SNUDEBILLER: Studies on taxonomy, biology and ecology of Curculionoidea 14, No. 215: 17 pp.

 

Stejskal R. & Trnka F. (2017): Brachyceridae, Dryophthoridae, Erirhinidae. Icones insectorum Europae centralis 30: 1–21.