Hyptiotes paradoxus - pakřižák smrkový

13. 7. 2017 vytvořil Ondřej Machač

Hyptiotes paradoxus (C. L. Koch, 1834) – pakřižák smrkový

Čeleď: Uloboridae – pakřížákovití

Status: běžný druh

 

Popis: Délka těla 3–6 mm (1,5–2,5 mm). Hlavohruď je poměrně široká, v přední části s mírně vystouplým očním hrbolkem, hnědá se světlejšími chloupky, v zadní části lysá. Zadeček je poměrně krátký, ale vyhrbený, při pohledu z boku má téměř trojúhelníkovitý tvar. Hnědý až hnědošedý se světlými chloupky a někdy i tmavšími skvrnami, které vytváří kresbu. Pavouk svým tvarem a zbarvením připomíná smrkový pupen. Nohy jsou poměrně krátké a robustní, hnědě zbarvené. Na metatarsu 4. páru je řada štětinek (tzv. kalamistrum), kterými vyčesává speciální lepivé vlákno. Samci jsou subtilnější, mají plošší zadeček a mohutná makadla.

 

Možná záměna: V ČR nezaměnitelný druh pavouka.

 

Rozšíření: Palearktický druh – téměř celá Evropa až po východ Asie.

 

V ČR hojný druh, roztroušeně po celém území, zejména ve středních polohách. Mapa rozšíření zde.

 

Biologie a ekologie: Pakřížák smrkový obývá jehličnaté lesy, zejména smrčiny a bory. Často ho najdeme i v kulturních smrčinách. Své sítě si staví mezi uschlými větvičkami smrků a borovic, zejména na osluněných místech a lesních okrajích. Síť připomíná výseč kolové sítě křižáků, která se skládá ze třech lapacích segmentů vytvářející trojúhelník, který je protažen signálním vláknem až k pavoukovi, který sedí opodál. Pakřižák přidržuje signální vlákno sítě předníma nohama a zároveň je přichycen vláknem ze snovacích bradavek o větvičku. Jakmile se do sítě chytí kořist, pakřižák prodlouží vlákno ze snovacích bradavek a síť ochabne a obalí kořist. Pakřižák smrkový je jeden z mála pavouků na světě, který nemá vyvinutou jedovou žlázu. V letních měsících samice buduje bělavý kokon, který připřede k větvičce nebo na kůru stromů. S dospělci se setkáme od července do října. Přezimují mláďata v kokonu.

 

  

 

Literatura:


Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of Czech Republic. Peres, Praha.

 

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.