Hypophthalmichthys nobilis (Richardson, 1845) - tolstolobik pestrý

Syn.: tolstolobec pestrý, Aristichthys nobilis (Richardson, 1845); Cephalus hypophthalmus Steindachner, 1866; Hypophthalmichthys mantschuricus Kner, 1867; Hypophthalmichthys simony Bleeker, 1879; Leuciscus nobilis Richardson, 1845

Třída: Actinopterygii - paprskoploutví, Čeleď: Cyprinidae - kaprovití

Status: nepůvodní druh

Popis: Tolstolobik pestrý (tolstolobec pestrý) je mohutná kaprovitá ryba, která dorůstá délky až 122 cm a váhy mezi 35-40 kg. Tělo je poměrně vysoké, protáhlé a ze stran mírně zploštělé. Ústa jsou svrchní, oči jsou veliké a položeny nepřirozeně nízko na hlavě. Prsní ploutve jsou velmi dlouhé a dosahují až k ploutvím břišním. Na břišní straně je nápadný kýl, který začíná za břišní ploutví. Trup je zbarven zlatošedého odstínu s nepravidelně uspořádanými tmavými skvrnkami. Ploutve, mimo prsních, jsou zbarveny temně.

Možná záměna: Druh je možné zaměnit s dalším nepůvodním druhem, tolstolobikem bílým (Hypophtalmichthys molitrix). Ten je však o něco drobnější, prsní ploutve jsou u něj velmi krátké a nedosahují svou délkou k břišním. Břišní kýl u tolstolobika bílého začíná již u hrdla. U těchto dvou druhů běžně dochází ke křížení a jedinci vzniklý hybridizací pak vykazují znaky obou rodičovských druhů. Jejich determinace je pak velmi složitá.

Rozšíření: Primárním areálem tolstolobce je jižní a střední Čína. Introdukován byl tento druh do bývalého Sovětského svazu, v Evropě do Maďarska, Rumunska, Bulharska či Polska. Dále byl zavlečen do Jižní a Severní Ameriky, na Indický poloostrov a do oblasti jihovýchodní Asie. V současnosti je USA tento druh hodnocen jako invazivní. Jako tolstolobik bílý byl introdukován jako druh, který má potlačit vodní květ a tím zlepšit kvalitu vody. Avšak se oběma druhům podařilo proniknout do povodí Mississippi a vytvořit zde stabilní populace, které destruktivně působí na vodní vegetaci. Chov těchto dvou druhů je v Severní Americe považován za nelegální.

V České republice se tolstolobik pestrý poprvé objevil v roce 1964 na Vodňansku. V letech 1971-1976 byly populace posíleny dovozem dalších jedinců z Maďarska. Druh je v současnosti chován a vysazován v teplejších částech ČR. Výskyt je závislý na umělém rozmnožování a vysazování jedinců.

Biologie a ekologie: Tolstolobik pestrý je bentopelagický (druh u dna i ve vodním sloupci) a potamodromní (migrující ve sladkých vodách) sladkovodní druh žijící ve stojatých či mírně tekoucích vodách. Při výskytu není limitován zákalem vody. Ideálním prostředím je pak voda o teplotě 20-30 °C. Při nižších teplotách se u tolstolobika zpomaluje růst, přijímání potravy a pohyblivost. Je to druh velmi citlivý a plachý. Při manipulaci se u něj často vyskytují znaky podkožního krvácení, které je viditelná i na povrchu. Hlavní složku potravy tvoří zooplankton a fytoplankton.

Význam: Významný produkční druh. Jako planktonofág může představovat konkurenci některým našim druhům ryb. Velká obsádka však může mít negativní vliv na vývoj drobných domácích kaprovitých ryb.

Taxonomická poznámka: Vlivem nedůslednosti v chovech došlo a dochází na našem území k hybridizaci tolstobika pestrého a tolstolobika bílého a je velmi složité určit, zda se zde stále vyskytuje čistá linie obou druhů.

Literatura: 

Hanel L., Lusk S. (2005): Ryby a mihule České republiky. Rozšíření a ochrana. - ČSOP Vlašim, Vlašim.

Mlíkovský J., Stýblo P, eds. (2006): Nepůvodní druhy fauny a flóry České republiky. - ČSOP, Praha.

Hrabě S., Oliva O., Opatrný E. (1973): Klíč našich ryb, obojživelníků a plazů. - SPN, Praha.

Najdete zde již více než 2900 druhů rostlin, hub a živočichů!