Hypericum montanum L. – třezalka horská
Syn.: Hypericopsis montana (L.) Opiz
Čeleď: Hypericaceae – třezalkovité
Status: běžný druh
Popis: Vytrvalé, 40-60 cm vysoké byliny s vzpřímenými kořenovými výběžky a vystoupavými až přímými, lysými, oblými, u báze červenavě naběhlými lodyhami. Listy jsou vejčitě kopinaté, na vrcholu tupé až tupě špičaté, na bázi poloobjímavé, na rubu s drsnými papilkami, na rubu i na líci s tečkovitými černými žlázkami. Květenství je nahloučené, válcovité až vejcovité, bez úžlabních výhonů. Květy jsou světle žluté s kališními lístky a listeny na okraji se zuby zakončenými černou kyjovitou žlázkou. Korunní lístky jsou nežláznaté. Plodem je tobolka s nápadnými žebry.
Možná záměna: Od našich ostatních třezalek se liší oblou lodyhou a kališními lístky se zoubky zakončenými černou žlázkou. Nejpodobnějším druhem je třezalka pěkná (Hypericum pluchrum), od které se liší nežláznatými korunními lístky či nahloučenými květenstvími.
Rozšíření: Evropa (od jižní Skandinávie po Francii, jižní Itálii a Chorvatsko, izolovaně v Anglii, na Pyrenejském poloostrově a na Krymu), severní Afrika (Maroko, Alžírsko) a Kavkaz.
V ČR roste hojně až roztroušeně od nížin do podhůří. Navzdory svému jménu nezasahuje do hor. Vzácná je v nejteplejších oblastech jižní Moravy.
Ekologie: Druh světlých listnatých lesů a křovin, lesních okrajů a pasek, který roste na slabě kyselých až slabě zásaditých půdách s dostatkem živin.
Hemikryptofyt, který kvete od června do srpna.
Význam: Třezalka horská obsahuje podobné látky jako třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), tj. především hypericin, pseudohypericin a emodin, které mají hojivý účinek, způsobují lepší vylučování žluči a zlepšují krevní oběh.
Literatura:
Kusari S., Zühlke S., Borsch T. & Spiteller M. (2009): Positive correlations between hypericin and putative precursors detected in the quantitative secondary metabolite spectrum of Hypericum. – Phytochemistry 70(10): 1222–1232.
Zelený V. (1990): Hypericum L. – In: Hejný S. & Slavík B. (eds), Květena České republiky 2, Academia, Praha, 376–389.
Najdete zde již více než 2900 druhů rostlin, hub a živočichů!