Hylobius abietis - klikoroh borový

29. 4. 2018 vytvořil Filip Trnka

Hylobius abietis (Linnaeus, 1758) – klikoroh borový
Čeleď: Curculionidae – nosatcovití
Status: běžný druh

 

Popis: Délka těla 7,3–13,5 mm, zbarvení těla černo-hnědé se žlutými šupinkami, které tvoří přerušované příčné pásky. Oči výrazně protáhlé, nosec silný na vrcholu rozšířený, slabě zakřivený. Štít delší než širší, štítek s drobnými chloupky a krovky širší než štít. Stehna se zoubky.

 

Možná záměna: Zaměnitelný pouze s dalšími druhy klikorohů a se smoláky (Pissodes spp.) ti jsou ovšem často výrazně menší a jejich nosec je tenký na vrcholu nerozšířený a krovky nejsou širší než štít. Klikoroh modřínový (H. excavatus) je výrazně větší a šupinky na krovkách netvoří pásky, ale tečky. Další druh klikoroh menší (H. pinastri) se vyjma menší velikosti odlišuje tečkováním štítu, kdy jsou tečky kulaté a neprotažené. Nejvíce podobný klikoroh bahenní (H. transversovittatus), který obývá mokřadní biotopy, se od k. borového liší tmavě-hnědým zbarvením těla, hustě ochlupeným štítkem, štíhlým tykadlovým bičíkem a v přední části ramen malou nepříliš výraznou skvrnou ze žlutých šupin.

 

Rozšíření: Palearktický druh široce rozšířený v celé Evropě, Sibiři, Malé Asii, Zakavkazí přes Čínu až po Japonsko.

 

V ČR běžný druh v nížinách, pahorkatinách lokálně i na horách.

 

Biologie a ekologie: Dospělci po celý rok (dospělci zimují) největší aktivita od května do července. Imaga žijí na nejrůznějších lesních i otevřených biotopech s výskytem jehličnatých stromů, velmi často v monokulturách. Nejčastěji žije na borovici lesní (Pinus sylvestris) nebo smrku ztepilém (Picea abies), ale dospělci byli zjištěny i na jiných jehličnatých stromech a vzácně i na listnáčích. Brouci na jaře létají a svými senzilami na tykadlech vyhledávají vhodné biotopy. Fáze kdy dospělci létají, je poměrně krátká a po ukončení letové fáze svaly degenerují a brouci již nejsou schopni létat. Samičky kladou vajíčka na odumírající kořeny, pařezy nebo vývraty či pokácené stromy v místě v kontaktu s půdou. Larvy si vykousávají dlouhé chodby, v kterých žijí, a probíhá zde žír. Dospělá larva se kuklí hluboko ve dřevě, kde si vytváří kukelní komůrku, kterou uzavírá třískovou zátkou. Imaga mohou žít i více let (2–4), ale zpravidla žijí jednu vegetační sezónu. Klikoroh borový je považován za vážného lesnického škůdce, protože dospělci napadají mladé stromky nejčastěji v lesních školkách, holosečných pasekách a monokulturách s novou výsadbou.

 

 

Literatura:

 

Leather S.R., Day K.R. & Salisbury A.N. (1999): The biology and ecology of the large pine weevil, Hylobius abietis (Coleoptera: Curculionidae): a problem of dispersal? Bulletin of Entomological Research 89: 3-16.

 

Smreczyński S. (1968): Klucze do oznaczania owadów Polski, Część XIX, Chrząszcze – Coleoptera. Zeszyt 98c, Ryjkowce-Curculionidae. Podrodziny Tanymecinae, Cleoninae, Tanyrhynchinae, Hylobiinae. PWN, Warszawa.