Homogyne alpina (L.) Cass. – podbělice alpská
Syn.: Tussilago alpina L., Petasites alpinus (L.) Baumg.
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Status: vzácnější druh

Popis: Vytrvalé byliny s plazivým hnědým oddenkem, přízemní růžicí listů a zpravidla jednoduchou, přímou, 10–30 cm vysokou, chudě olistěnou, pavučinatě chlupatou lodyhou. Přízemní listy jsou dlouze řapíkaté, s chlupatým řapíkem a kožovitou, ledvinitou až okrouhlou, na okraji vroubkovanou, na líci tmavozelenou a lesklou, na rubu světle zelenou až nafialovělou, roztroušeně vlnatě chlupatou čepelí. Lodyžní listy jsou přisedlé, lupenité až šupinovité. Úbory vyrůstají zpravidla samostatně, vzácně po dvou až třech. Zákrov je zvonkovitý, na bázi vlnatě chlupatý, červenofialový. Květy jsou růžové až špinavě fialové, okrajové krátce jazykovité, pouze samičí, středové trubkovité, oboupohlavné. Čnělky i tyčinky nápadně vyčnívají z květů. Plodem jsou elipsoidní nažky opatřené drsným, bílým chmýrem.

Možná záměna: Za květu nezaměnitelný druh naší květeny. Listy sterilních rostlin mohou vzdáleně připomínat např. violku dvoukvětou (Viola biflora) nebo v. bahenní (V. palustris), od obou se však liší vlnatě chlupatým rubem.

Rozšíření: Horský druh střední a jižní Evropy. Vyskytuje se v Pyrenejích, Juře, Schwarzwaldu, v Alpách, Sudetech, Karpatech, severních Apeninách a v horách na severu Balkánského poloostrova.

Výskyt v ČR je soustředěn do horského až subalpínského stupně hor na obvodu republiky (Šumava, Krušné hory, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Králický Sněžník, Hrubý Jeseník a Beskydy). Z hor proniká i do nižších kopců v podhůří. Vzácněji roste také v Teplicko-adršpašských skalách, v Brdech, ve Slavkovském lese, ojediněle se vyskytuje také na Litomyšlsku a ve Džbánu.

Ekologie: Kyselomilný druh (acidofyt), který roste v horských smrčinách, v porostech kosodřeviny, ve vyfoukávaných subalpínských trávnících, na horských pastvinách a podél potůčků v horských bučinách. Vyhovují mu kamenité, mělčí, vlhké substráty na kyselém podloží. Je diagnostickým druhem několika společenstev, např. klečových porostů svazu Pinion mugo, acidofilních horských smrčin svazu Piceion abietis a subalpínských vysokostébelných trávníků svazu Calamagrostion villosae.

Hemikryptofyt, který kvete od května do srpna.

Význam: Glaciální relikt a alpínský fytogeografický prvek naší květeny. Rozšíření podbělice u nás velmi dobře vymezuje tzv. oreofytikum. I přesto, že se jedná o velmi lokálně rozšířený druh, není zařazen v Červeném seznamu.

Literatura:

Kaplan Z. (2004): Homogyne Cass. – In: Slavík B. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky 7, Academia, Praha, 284–285.

Novák P. (2010): Potvrzení výskytu podbělice alpské (Homogyne alpina) na Litomyšlsku. – Práce a studie 17: 165–167.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!