Heliophanus auratus C. L. Koch, 1835 – skákavka zlatavá

Čeleď: Salticidae – skákavkovití

Status: NT

Popis: Délka těla 4–6 mm (hlavohruď 2–2,5 mm). Hlavohruď je černá, s kovově lesklými šupinkami a bílými chloupky, na okraji s tenkým bílým lemem. Makadla samic jsou žlutá, u samců černá. Zadeček je oválný, mírně zploštělý, vzadu se zužuje. Zbarvení zadečku je černé s kovovými šupinkami se zeleno zlatavým leskem. V přední části zadečku samice je bílý lem. Někdy jsou přítomné i nevýrazné bílé skvrny, většinou však chybí. Samci jsou zbarvení černě s méně výrazným leskem. Nohy samic jsou žlutohnědé, u samců až červenohnědé, s tmavými skvrnami a bílými chloupky.

Možná záměna: Záměna je možná s některými dalšími druhy rodu Heliophanus, zejména se skákavkou bronzovou (Heliophanus aeneus), která obývá podobné biotopy. Obě pohlaví však mají dvě bílé skvrny před snovacími bradavkami. Spolehlivé určení je podle kopulačních orgánů.

Rozšíření: Palearktický druh, široce rozšířen v mírném pásu Evropy, v Turecku a ve Střední Asii.

V ČR nehojný druh, roztroušeně po celém území, v nížinách a středních polohách. Mapa rozšíření zde.

Biologie a ekologie: Skákavka zlatavá obývá osluněné kamenité biotopy, nejčastěji v blízkosti vody, jako jsou štěrkové a kamenité břehy řek a potoků, hráze rybníků, občas také na skalních stepích nebo železničních a silničních náspech. V jiných státech Evropy obývá také mořské pobřeží. Žije na zemi, mezi kameny a na nízké vegetaci. Vyhledává kamenitá místa se sporou vegetací. Aktivní je zejména za slunečného počasí, kdy loví kořist. Kokon samice ukrývá většinou pod kameny, kde se zapřede s vajíčky do hustého pavučinového vaku. S dospělci se setkáme od května do konce srpna.

Literatura:

Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of Czech Republic. Peres, Praha.

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!