Gomphocerippus rufus - saranče bělorohá

10. 2. 2016 vytvořil Stanislav Rada

Gomphocerippus rufus (Linnaeus, 1758) – saranče bělorohá 

Syn.: Acridium clavicorne De Geer, 1773; Gomphocerus rufus (Linnaeus, 1758); Gryllus rufus Linnaeus, 1758 – saranče lesní

Čeleď: Acrididae – sarančovití

Status: běžný druh

 

Popis: Samci dorůstají 14–16 mm, samice 17–23 mm. Samci mají krytky a křídla plně vyvinuty, u samic nedosahují konce zadečku. Tělo bývá většinou zbarveno v odstínech hnědorezavé a šedé barvy. Konec zadečku samců je žlutooranžový, u samic jen s oranžovým nádechem. Žebra štítu jsou výrazně prohnutá směrem dovnitř a většinou bývají bílo-černě lemována. Typickým znakem druhu jsou černě zbarvené rozšířené konce tykadel s bílou špičkou. Tykadla jsou výrazněji rozšířena a zbarvena u samců.

 

Možná záměna: Díky nápadným koncům tykadel prakticky nezaměnitelný druh. Samice s méně výraznými nebo ulámanými tykadly mohou být zaměněny za saranče z rodu Chorthippus, podrodu Glyptobothrus (např. C. biguttulus nebo C. vagans). Záměna se sarančí kyjorohou (Myrmeleotettix maculatus) je nepravděpodobná, protože ta je podstatně menší a rozšířené konce tykadel nemá bíločerně zbarveny.

 

Rozšíření: Celá Evropa kromě Pyrenejského a Peloponéského poloostrova. Dále areál pokračuje až do východní Sibiře.

 

V ČR lokálně hojný druh, hojnější na Moravě. Od nížin do vyšších poloh, nejčastěji však v pahorkatinách.

 

Biologie a ekologie: Typickými stanovišti jsou okraje lesů, lesní paseky, řídké lesy a sušší louky. Samice umísťují do svrchní vrstvy půdy ootéky s víčkem, ve kterých bývá po 10 vajíčkách. Na jaře se líhnou nymfy, které dospívají po 4 svlékáních. Výskyt dospělců je udáván od července do listopadu s vrcholem v srpnu až září. Samci se přes den ozývají poměrně hlasitou proklamační stridulací (nahrávka zde). V rámci předkopulačního chování samec směrem k samici nápadně hýbe tykadly a zároveň produkuje tichou namlouvací stridulaci. Saranče bělorohá je býložravec živící se převážně měkkolistými travami.

 

Taxonomická poznámka: Nejnovější molekulární výzkumy ukazují, že saranče bělorohá by správně měla být řazena do rodu Chorthippus, podrodu Glyptobothrus (s druhy jako např. saranče měnlivá, C. biguttulus). Někteří autoři se domnívají, že celý široký rod Chorthippus by proto měl být přejmenován na Gomphocerippus, protože tento název je starší a má prioritu. Zatím zůstává status quo.

 

 

Literatura:

 

Defaut B. (2012): Implications taxonomiques et nomenclaturales de publications récentes en phylogénie moléculaire : 1. Les Gomphocerinae de France (Orthoptera, Acrididae). Matériaux Orthoptériques et Entomocénotiques 17: 15–20.

 

Hawlitschek O., Morinière J., Lehmann G.U.C., Lehmann A.W., Kropf M., Dunz A., Glaw F., Detcharoen M., Schmidt S., Hausmann A., Szucsich N.U., Caetano-Wyler S. A., Haszprunar G. (2016): DNA barcoding of crickets, katydids and grasshoppers (Orthoptera) from Central Europe with focus on Austria, Germany and Switzerland. Molecular Ecology Resources (in press).

 

Kočárek P., Holuša J., Vlk R., Marhoul P. (2013): Rovnokřídlí (Insecta: Orthoptera) České republiky. Academia, Praha.

 

Vedenina V,, Mugue N, (2011): Speciation in gomphocerine grasshoppers: molecular phylogeny versus bioacoustics and courtship behavior. Journal of Orthoptera Research 20: 109–125.