Gibellula Cavara – pavoukomorka

Čeleď: Cordycipitaceae – housenicovití

Popis: Arachnopatogenní houby, které vytvářejí na mrtvých tělech pavoukovců (převážně pavouků), vzácně i hmyzu, nejčastěji bělavé, žlutavé nebo žlutohnědé povlaky mycelia s typicky ježovitými výrůstky, které obsahují krátké štětečkovité konidiofory s výtrusy.

Možná záměna: Záměna je možná s některými dalšími patogenními houbami napadající bezobratlé a plísněmi. U pavouků pak zejména houbami rodu Engyodontium, které však nevytvářejí ježovité výrůstky a vytváří jen „plísňový povlak“ obrůstající mrtvého jedince.

Rozšíření: Celosvětové. Známo je okolo 50 druhů, mnoho jich však ještě není vědecky popsáno.

V ČR je udávaná zejména Gibellula leiopus (zřejmě i na fotografiích níže), nalézána je poměrně vzácně a je od nás známo jen několik nálezů. Houbám rodu Gibellula však u nás zatím není věnována větší pozornost.

Biologie a ekologie: Pavoukomorka napadá různé druhy pavouků (vzácně i jiné pavoukovce a hmyz). V našich podmínkách jsou nejčastěji nalézány na punčoškářích rodu Coelotes a cedivkách rodu Amaurobius, známé jsou i z plachetnatek (Linyphiidae), čelistnatek (Tetragnathidae) a dalších druhů. Vyskytují se většinou ve vlhkých stinných lesních biotopech (sutě, v okolí potoků), v jeskyních a na mokřadech. Nejčastěji se tyto houby nacházejí pod kameny, v mechu, listovém opadu a někdy i na rostlinách. Výtrusy se šíří pomocí větru, k napadení pavouka dochází kontaktem s výtrusy, které ulpí na jeho kutikule. Houba poté proroste do těla pavouka a uvnitř hostitele pak probíhá růst houby. Napadený pavouk postupně uhyne a jeho mrtvém tělo (které slouží jako živné médium - saprotrofie) obroste houba s ježovitými výrůstky, které produkuje spory.

Zajímavost: V roce 2025 byl popsán nový druh pavoukomorky ze sklepa v Severním Irsku, který byl pojmenován po slavném popularizátorovi přírody Davidu Attenboroughovi jako Gibellula attenboroughii. Tento druh byl poprvé nalezen, právě při natáčení jednoho z jeho dokumentů. Parazituje i na u nás žijících druzích meta jeskynní (Metellina merianae) a metě temnostní (Meta menardi).

Literatura:

Evans H. C., Fogg T., Buddie A. G., Yeap Y. T., Araújo J. P. M. (2025): The araneopathogenic genus Gibellula (Cordycipitaceae: Hypocreales) in the British Isles, including a new zombie species on orb-weaving cave spiders (Metainae: Tetragnathidae). Fungal Systematics and Evolution 15: 153–178.

Kubátová A. (2004): The arachnogenous fungus Gibellula leiopus - second find from the Czech Republic. Czech Mycology 56 (3-4): 185-191.

Kubátová A. (2017): Entomopatogenní houby – nerovný souboj. Živa 5/2017.

Najdete zde již více než 3000 druhů rostlin, hub a živočichů!