Galium boreale subsp. boreale - svízel severní pravý

31. 12. 2010 vytvořil Michal Hroneš

Galium boreale subsp. boreale L. - svízel severní pravý

Syn.: Galium trinerve Moench, Galium hyssopifolium Hoffm., Galium boreale subsp. hyssopifolium (Hoffm.) Soják, Galium mesocarpon H. Braun, Rubia borealis (L.) Baillon  

Čeleď: Rubiaceae - mořenovité

Status: C4

 

Popis: Vytrvalé, trsnaté, 40-60 cm vysoké byliny s dřevnatějícími oddenky a tuhými, přímými, lysými až roztroušeně chlupatými lodyhami. Listy, vyrůstající po 4 v přeslenech, jsou široce kopinaté, ploché, na okraji jemně podvinuté, trojžilné, tmavě zelené, na rubu bez vyniklé síťovité žilnatiny. Květenství jsou koncová, latovitá, poměrně hustá a bohatá. Květy jsou bílé s kolovitou korunou. Plodem jsou ledvinovitá merikarpia.

 

Možná záměna: Díky listům, které jsou uspořádány v přeslenech po 4, se jedná o poměrně nezaměnitelný druh naší flóry. Listy ve čtyřčetných přeslenech má kromě svízele severního také svízel okrouhlolistý (Galium rotundifolium) a svízel mořenovitý (Galium rubioides). Svízel okrouhlolistý se však liší nápadně širšími listy a řídkými květenstvími, svízel mořenovitý se liší nápadnou síťovitou žilnatinou na rubu listů a mírně nafouklým perikarpem, do ČR je jen velmi vzácně zavlékán. Kromě nominátního poddruhu se na území ČR vyskytuje také svízel severní volyňský (Galium boreale subsp. exoletum). Od nominátního poddruhu se zejména ekologicky a také pýřitě chlupatými bázemi lodyh.

 

Rozšíření: Svízel severní je cirkumpolárně rozšířeným druhem, který se vyskytuje v subarktickém až mírném pásmu Evropy, Asie a Severní Ameriky. V Evropě jeho souvislé rozšíření na jih dosahuje do severní Itálie, Slovinska, Srbska a Rumunska. Zcela chybí v západním Německu, zemích Beneluxu, v severozápadní Francii a na téměř celém Pyrenejském poloostrově.

 

V ČR se vyskytuje roztroušeně na vhodných místech, od nížin až do subalpínského stupně. Většina lokalit leží v nížinách a okolních pahorkatinách. Ve vyšších polohách je vzácný. Hojnější je zejména v úvalech Labe, Moravy a Dyje. Vzácnější je v jihozápadních Čechách a na Českomoravské vrchovině. Zajímavý je poměrně bohatý výskyt v ledovcových karech Jeseníků a Krkonoš, kde druh nachází i své výškové maximum.

 

Ekologie: Vlhkomilnější druh, který roste na vlhkých, občasně zaplavovaných loukách, na slatinách, ve vlhkých skalních štěrbinách nebo na vlhčích místech v ledovcových karech nad horní hranicí lesa. Jedná se o druh, který snáší kolísání spodní vody v průběhu sezóny. Vyhovují mu humózní, na živiny bohaté půdy. Je diagnostickým druhem společenstev svazů Molinion, Agrostion alpinae a Calamagrostion arundinaceae.

 

Hemikryptofyt, který kvete od června do srpna.

 

 

 

Literatura:

 

Štěpánková J. & Kaplan Z. (2000): Galium L. – svízel. – In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky 6, p. 122–156, Academia, Praha.