Gagea villosa - křivatec rolní

8. 6. 2008 vytvořil Václav Dvořák

Gagea villosa (M. Bieb.) Sweet – křivatec rolní

Syn.: Ornithogalum villosum Bieb.

Čeleď: Liliaceae – liliovité 

Status: VU

 

Popis: Bylina obvykle 5–20 cm vysoká, chlupatá. Cibule 2, nestejné velikosti, uzavřené v kožovitém, rezavě hnědém obalu. Přízemní listy 2, niťovité až čárkovité, delší než květenství, na rubu nevýrazně kýlnaté; lodyžních listů 2(–5). Květenství tvořené obvykle 5–10 květy. Květní stopky nestejně dlouhé, hustě odstále chlupaté. Okvětní lístky podlouhle kopinaté, na vrcholu zašpičatělé, žluté, na vnější straně chlupaté. Semeník hranatý až křídlatý.

 

Možná záměna: Dobře poznatelný druh, který je výrazně chlupatý včetně květních stopek. Vyznačuje se dvěma přízemními listy, znakem, který sdílí s křivatcem českým (Gagea bohemica). Od tohoto druhu se liší robustnějším vzrůstem, bohatším květenstvím, zašpičatělými okvětními lístky a zmíněnými hustě chlupatými květními stopkami.

 

Křivatce zůstávají často sterilní, určování je však možné podle listů a podzemních cibulí. Křivatec rolní má podzemní část listů nafialovělou, nadzemní niťovité listy všelijak zkroucené a různě dlouhé. Křivatec český má podzemní část listů bělavou, nadzemní listy velmi krátké, rovné. Druhy se také liší stanovištně.

 

Rozšíření: Druh s evropským areálem se submediteránní tendencí, který ovšem zasahuje na sever až po Polsko a Litvu. Zde je však považován za archeofyt.

 

V České republice roste roztroušeně v teplejších oblastech. Ve středních polohách roste spíše ojediněle, častěji snad jen na Plzeňsku.

 

Ekologie: Dříve se hojně vyskytoval jako plevel v polních kulturách a na vinicích, často na subxerotermních trávnících, mezích, v akátinách a křovinách, především na bazických horninách. Je výrazně světlomilným druhem.

 

Geofyt s fenologickým optimem kvetení od března do dubna.

 

Ochrana a ohrožení: Křivatec rolní není veden mezi zvláště chráněnými druhy, v Červeném seznamu je řazen mezi druhy zranitelné (VU). Jeho výskyt značně fluktuuje, od poloviny minulého století z lokalit ustupoval, ovšem v posledních dekádách lokalit naopak přibývá.

 

 

Literatura:

 

Hrouda L. (2010): Gagea Salisb. In.: Štěpánková J., Chrtek J. & Kaplan Z. (eds), Květena České republiky 8, Academia, Praha, 403–418.

 

Peruzzi L., Peterson A., Tison J.-M. & Harpke D. (2011): New light on phylogeny and taxonomy of the Eurasian Gagea villosa–G. fragifera complex (Liliaceae). – Nordic Journal of Botany, 29: 722–733.