Gagea lutea (L.) Ker-Gawler - křivatec žlutý

Syn.: Gagea erubescens Besser, Gagea burnatii A.Terracc., Gagea silvatica (Pers.) Loudon, Gagea reverchonii Degen  

Čeleď: Liliaceae - liliovité

Status: běžný druh

Popis: Asi 10-25 cm vysoká rostlina s přímou lodyhou a jednou hnědavou cibulkou. Přízemní list je obvykle pouze jeden, široce čárkovitý, žlábkovitě prohnutý, trojžilný, na konci s kápovitou špičkou. Lodyžní listy bývají obvykle dva, jsou krátké, kopinaté. Okoličnaté květenství tvoří několik žlutých květů, vyrůstajících z paždí podpůrných listenců. Okvětní lístky jsou protáhlé, na konci tupé až zašpičatělé. Plodem je tobolka.

Možná záměna: Od křivatce lučního (Gagea pratensis), křivatce vstřícnolistého (Gagea transversalis) a křivatce nizoučkého (Gagea pusilla) lze křivatec žlutý odlišit podle přízemního listu, který je u těchto druhů obvykle jednožilný a nemá kápovitou špičku. Křivatec nejmenší (Gagea minima) má přízemní list rovný a ostatní druhy křivatců mají jiný počet přízemních listů.

Rozšíření: Druh s přibližně subatlantsky-kontinentálním rozšířením. Vyskytuje se na východním pobřeží Anglie, v jižní Skandinávii, střední a východní Evropě. Východní hranice rozšíření přibližně kopíruje pohoří Ural.

Křivatec žlutý je naším nejběžnějším křivatcem. Vyskytuje se od nížin do podhůří po celém území ČR. V horách je druhem vzácnějším, lze ho však nalézt i v krkonošských a jesenických karech.

Ekologie: Roste v lužních lesích a křovinách, v suťových lesích, na mezofilních záplavových loukách a často také v městských parcích. Vyhovují mu vlhčí humózní půdy. Často se rozmnožuje vegetativně pomocí vedlejších cibulek. V tomto případě však ve svém bezprostředním okolí netvoří husté trsy sterilních rostlinek jako křivatec nejmenší (Gagea minima).

Geofyt, kvetoucí od března do dubna.

Literatura:

Hrouda L. (2010): Gagea Salisb. In.: Štěpánková J., Chrtek J. & Kaplan Z. (eds), Květena České republiky 8, Academia, Praha, 403–418.

Najdete zde již více než 2900 druhů rostlin, hub a živočichů!