Fytocenologie se zabývá studiem rostlinných společenstev – fytocenóz. Dalo by se říci, že se jedná o ekologii rostlinných společenstev.

Jako každá věda se snaží i fytocenologie zatřídit své poznatky do uměle vytvořeného hierarchického systému, tímto se zabývá jedno její odvětví – syntaxonomie. Syntaxonomie řadí rostlinná společenstva do syntaxonomického ranku. Společenstva hlavního ranku jsou seskupována do tříd, řádů, svazů a asociací. Existují také společenstva vedlejšího ranku např. podsvazy a subasociace. Fytocenózy s určitým rankem se nazývají syntaxony, které jsou jakousi obdobou taxonů v systematické biologii. Fytocenózy bez tohoto ranku označujeme jako fytocenony nebo společenstva.

Fytocenologie v ČR byla ovlivňována zejména Curyššsko-montpellierským směrem, který považuje za významný znak přítomnost určitého druhu ve společenstvu a již méně významnou jeho dominanci. Tento směr se u nás uplatňuje stále.

Analýzu rostlinného společenstva provádíme ve studijních plochách pomocí fytocenologického snímku. Plochu pro zapsání snímku vymezujeme subjektivně nebo objektivně (náhodný nebo nějak pravidelný výběr společenstva). Velikost plochy volíme s ohledem na typ společenstva (např. pro lesy činí 200–500 m2, pro kosené louky 10–25 m2, pro mechová společenstva 1–4 m2) tak, aby byl snímkem podchycen homogenní a tudíž reprezentativní vzorek vegetace. Taktéž tvar studijní plochy je závislý od typu společenstva, kdy například při snímkování lemového společenstva lesa je nutné přizpůsobit tvar obdélníku s dvěma stranami výrazněji delšími. Pro homogennější a prostorově rozsáhlejší fytocenózy lze použít čtverec, pro omezení případného rohového efektu i kruh.

Fytocenologický (též vegetační) snímek by měl obsahovat v záhlaví tyto údaje: lokalita (dnes se často zapisují i GPS souřadnice), základní přírodní podmínky, expozici, nadmořskou výšku, plochu snímku, inklinaci, geologický podklad, datum a autora, dále je možno uvést např. půdní typ. Nezbytnou součástí snímku je soupis všech druhů s uvedením jejich pokryvností dle odhadových stupnic (např. Braun-Blanquetova stupnice pokryvnosti a početnosti) a také pokryvnosti jednotlivých pater a celkovou pokryvnost uvedenou v % zakryté plochy.

Braun-Blanquetova devítičlenná stupnice pokryvnosti a početnosti

Ukázka skutečného snímku společenstva Trifolio-Melampyretum nemorosi

Takto získaný snímkový materiál může být dále analyzován, abychom zjistili, zda náleží některé asociaci. Může se nám stát, že v některých nebo i ve většině případů nebudeme schopni společenstvo do ranku asociace vůbec zařadit. To může být dáno naší chybou, například zvolením přechodné plochy mezi společenstvy, ale také nemusí. Snímek, který jsem výše uvedl, je příkladem společenstva, jenž bylo možné jednoznačně zařadit do asociace Trifolio-Melampyretum nemorosi ze svazu Trifolion medii a třídy Festuco-Brometea.
Ke klasifikaci rostlinných společenstev se používá i výpočetní technika, např. programy Turboveg a Juice. U nás funguje Česká národní fytocenologická databáze. V níž jsou soustřeďovány fytocenologické snímky. Databáze slouží např. pro vymezení syntaxonů v monografii Vegetace České republiky.

Autor: Vít Ladányi