Fraxinus ornus - jasan zimnář

8. 5. 2017 vytvořil Václav Dvořák

Fraxinus ornus L. – jasan zimnář

Čeleď: Oleaceaeolivovníkovité

Status: nepůvodní druh

 

Popis: Keř až strom dosahující obvykle 6–15 m. Kmen v průměru do 30 cm široký, borka šedá, hladká, ve stáří brázditá. Koruna široce vejcovitá, letorosty šedavé, pupeny šedofialové. Listy 2–4jařmé, lístky eliptické s čepelí mělce pilovitou. Květy v bohatých koncových latách, vonné; korunní lístky čárkovitě podlouhlé, bílé, delší než kalich. Nažky podlouhlé.

 

Možná záměna: Dobře habituelně i ekologicky poznatelný druh. Jediný zástupce rodu s šedofialovými pupeny a s květy v koncových latách a s přítomnými korunními lístky.

 

Rozšíření: Druh rostoucí zejména v jižní a jv. Evropě s přesahem areálu na sever po Slovensko, na východ do Malé Asie.

 

V České republice je považován za nepůvodní druh, který je občas pěstován v parcích, někdy též vysazován v krasových či vápencových oblastech jako je Český kras nebo Pavlovské kopce.

 

Ekologie: Jasan zimnář je značně tolerantní k suchu, dobře snáší přímé oslunění. Preferuje bazické podklady, v místech přirozeného výskytu roste v lesních pláštích, roztroušeně na výslunných kamenitých stráních.

 

Fanerofyt s fenologickým optimem kvetení od dubna do května.

 

Poznámka: Jasan zimnář nabývá též využití v potravinářském průmyslu. Jeho na vzduchu zasychající pryskyřice, nazývaná manový cukr či mannitol, se využívá jako diabetické sladidlo, rovněž jako součást léčiv.

 

 

 

Literatura:

 

Koblížek J. (1997): Fraxinus L. In: Slavík B. (ed.), Květena České republiky, vol. 5, Academia, Praha, 447–450.

 

Koblížek J. (2000): Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. - Freedom DTP studio & Sursum, 448 pp.