Filago lutescens - bělolist žlutavý

27. 8. 2016 vytvořil Václav Dvořák

Filago lutescens Jord. – bělolist žlutavý

Syn.: Filago germanica var. virescens W. et Gr., Filago apiculata G. E. Sm.ex Bab., Gifola apiculata (G. E. Sm.ex Bab.) Chrtek et Holub

Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité

Status: C2

 

Popis: Bylina s přímou, žlutavě chlupatou, do 30 cm vysokou lodyhou, často s od báze vystoupavými větvemi. Listy nejširší pod vrcholem, často náhle do špičky zúžené. Úbory složené až po 25 do kulovitých hlávek uspořádaných do vrcholičnatě větveného květenství. Střední zákrovní listeny osinkaté, s osinkou před a v době květu často načervenalou. Květy žlutavé až načervenalé.

 

Možná záměna: Na první pohled lze na našem území snadno zaměnit jen s ještě vzácnějším bělolistem obecným (Filago vulgaris), který nemá osinky středních zákrovních listenů načervenalé, ale žluté, střední zákrovní listeny jsou chlupaté na malé ploše a listy jsou tvarem čárkovitě kopinaté.

 

Rozšíření: Evropský druh, který se vyskytuje od Iberského poloostrova a jv. části Anglie na východ po Ukrajinu. Na sever zasahuje pouze a extrémně vzácně do jižních částí Švédska. Izolovaně se vyskytuje též v Makaronésii. Ve východní části Středozemí, resp. v jv. Evropě se již nevyskytuje.

 

V České republice se vyskytoval roztroušeně až vzácně zejména v oblastech termofytika a v přilehlých částech mezofytika, značně ustoupil i z míst, kde byl regionálně hojný, např. z Plzeňska.

 

Ekologie: Bělolist žlutavý je druhem preferujícím nezapojenou vegetaci, proto roste při okrajích polí a cest, na úhorech, náspech, suchých pastvinách a ve světlých borových lesích. Zřídka se objevuje na obnažených dnech letněných rybníků. Preferuje písčité půdy chudé na živiny.

 

Jednoletý terofyt s fenologickým optimem od června do srpna.

 

Ochrana a ohrožení: Bělolist žlutavý není veden jako zvláště chráněný druh, ovšem v Červeném seznamu je řazen mezi druhy silně ohrožené, což je dáno jeho značným ústupem z historických lokalit. Příčinu, podobně jako u ostatních zástupců rodu, lze spatřovat v intenzifikaci zemědělství a celkové eutrofizaci prostředí, ke které docházelo zejména v předešlých desetiletích.

 

 

Literatura:

 

Rich T. C. G. (1999): Conservation of Britain's biodiversity: Filago lutescens Jordan (Asteraceae), Red-tipped cudweed. – Watsonia, 21: 251–260.

 

Štech M. (2010): Filago L. In.: Slavík B. & Štěpánková J. (eds): Květena České republiky 7, Academia, Praha, 90–94.