Festuca pseudodalmatica Domin – kostřava padalmatská
Syn.: Festuca dalmatica subsp. pseudodalmatica (Domin) Soó, Festuca valesiaca subsp. pseudodalmatica (Domin) Soó
Čeleď: Poaceae – lipnicovité
Status: NT

Popis: Statné, hustě trsnaté, sivé byliny, alespoň na kolénkách ojíněné. Listy jsou jehlicovitě svinuté, 0,4–0,6 mm široké. Listy sterilních výběžků jsou často i více než 30 cm dlouhé, chabé, obvykle s lysými, slabě růžově až fialově naběhlými pochvami. Stébla jsou 20–70 cm vysoká s latou často delší než 10 cm. Lata je za květu obvykle rozkladitá. Klásky jsou 6,1–7,2 mm dlouhé, s šídlovitou pluchou dlouhou 4,1–4,9 mm a až 3 mm dlouhou osinou.

Možná záměna: Nejvíce podobná kostřava walliská (Festuca valesiaca) se od k. padalmatské liší drobnějším vzrůstem, listy max. do 30 cm dlouhými, obvykle kratšími klásky, s kratšími pluchami i osinou.

Rozšíření: Celkový areál rozšíření není zcela jasný (viz Taxonomická poznámka). S jistotou se k. padalmatská vyskytuje na severu Panonské nížiny a v okrajových částech vnějších Karpat, s centrem areálu rozšíření na jižním Slovensku, v severním Maďarsku, na jihozápadní Ukrajině. Dále se vyskytuje také v severozápadním Rumunsku, ve východním Rakousku a na jižní a jihozápadní Moravě, v jižním Polsku a v západní Bulharsku.

V ČR je výskyt k. padalmatské vázán pouze na oblast tzv. Praebohemica na jihozápadní Moravě, zhruba v trojúhelníku tvořeném obcemi Oslavany, Třebíč a Znojmo.

Ekologie: Suchomilný druh vázaný na neovulkanické horniny (zejména andezitové skalky), na našem území se ale vyskytuje především na jiných horninách, jako jsou slepence a další silikáty, vzácněji roste také na hadcích. Osidluje světlá stanovitě v zaříznutých říčních údolích, zejména skalní terásky a okraje teplomilných doubrav.

Terofyt, který kvete v květnu a červnu.

Taxonomická poznámka: Kostřava padalmatská patří do morfologicky velmi podobné skupiny druhů ze série Valesiacae. Celá skupina se vyznačuje sklerenchymatickými provazci ve třech svazcích, 3–7 cévními svazky a třemi žebry na vnitřní straně obvykle sivých listů. Druhy této skupiny se dobře liší svou ploidní úrovní. Kromě tetraploidní k. padalmatské se v ČR z této skupiny vyskytuje ještě diploidní k. walliská (F. valesiaca), diploidní k. nepravá (F. pulchra) a hexaploidní k. žlábkatá (F. rupicola).
K. padalmatská byla popsána z Kováčovských kopců na jižním Slovensku, kde ji objevili čeští botanici Vladimír Krajina a Karel Domin. Za k. padalmatskou jsou často považovány také populace statných sivých kostřav z kontinentálních stepí na Ukrajině, v Bělorusku a Rusku. Poslední analýzy nicméně ukazují, že tyto rostliny neodpovídají svou morfologií rostlinám ze střední Evropy a jedná se tak buď o záměny nebo o další dosud nepopsané druhy.

Literatura:

Bednarska I. (2013): Festuca pseudodalmatica Krajina consideration: the Volcanic Carpathians or European steppe zone? – Acta Biologica Cracoviensia. Series Botanica. Supplement 55: 39.

Krátká K. (2006): Festuca valesiaca v České republice – analýza ploidní variability. – Magisterská práce [depon in: Ústav botaniky a zoologie, Přírodovědecká fakulta, Masarykova Univerzita, 41 p.].

Šmarda P. & Vymyslický T. (2014): Festuca pseudodalmatica. – In: Hadinec J. & Lustyk P. (eds), Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae XII, Zprávy České botanické společnosti 49: 127–132.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!