Euphorbia platyphyllos subsp. platyphyllos - pryšec plocholistý pravý

4. 1. 2016 vytvořil Michal Hroneš

Euphorbia platyphyllos subsp. platyphyllos - pryšec plocholistý pravý
Syn.: Galarhoeus platyphyllus (L.) Haw., Tithymalus platyphyllos (L.) Hill,
Čeleď: Euphorbiaceae – pryšcovité
Status: běžný druh

Popis: Jednoleté, až 100 cm vysoké, lysé až roztroušeně chlupaté byliny s přímými silnými, obvykle nevětvenými lodyhami. Listy jsou světle zelené, obvejčité až úzce kopinaté, na vrcholu zaokrouhlené až tupě špičaté, na okraji pilovité, na bázi klínovité, přisedlé. Květenství je lichookolík s jemně pilovitými, podlouhle kopinatými, špičatými listeny. Koncové lichookolíky jsou obvykle pětivětevné, dále se rozvětvující. Cyathia se žlutozelenými, navzájem nesrostlými, široce trojúhelníkovitými listenci a oválnými, žlutavými žlázkami. Tobolky jsou kulovité, pokryté roztroušenými polokulovitými bradavkami.

Možná záměna: Poněkud podobným druhem je pryšec tuhý (Euphorbia stricta), který se však od pryšce plocholistého odlišuje tmavě zelenými listy, nápadně rozkladitým květenstvím a menšími tobolkami pokrytými válcovitými bradavkami.

Rozšíření: Pryšec plocholistý roste v téměř celé Evropě kromě Skandinávie, Finska a Běloruska, dále v severní Africe a jihozápadní Asii. Ve střední Evropě a na Britských ostrovech je považován obvykle za archeofyt. Zavlečen byl do Severní Ameriky a Austrálie.

V ČR se vyskytuje především v nížinách a pahorkatinách, do vyšších chladnějších poloh proniká spíše vzácně.

Ekologie: Druh na živiny bohatých, převážně bazických, humózních půd, který roste především jako plevel v polních kulturách a na vinicích. Vyskytuje se také na okrajích cest, na železničních náspech, na rumištích nebo na březích vodních toků.

Terofyt, který kvete od června do září.

Význam: Málo nebezpečný polní plevel. Některé sekundární metabolity (především diterpenoidy a fenolické glykosidy) mají potenciální antioxidační a protinádorové účinky.

 

 

Literatura:

Chrtek J. & Křísa B. (1992): Tithymalus Gaertner. – In.: Hejný S. & Slavík B. (eds), Květena České republiky 3, Academia, Praha, 321–346.