Euphorbia palustris L. - pryšec bahenní

Syn.: Tithymalus plaustris (L.) Hill

Čeleď: Euphorbiaceae - pryšcovité

Status: C3, §2

Popis: Statná bylina se silným oddenkem, dorůstající nezřídka až 1,5m výšky. Lodyhy přímé, duté, silné, rýhované. V horní polovině vytváří nekvetoucí postranní větve. Na podzim se lodyha barví do červena. Listy dlouho vytrvávající, čepel kopinatá, zúženou bází přisedlá, lysá, tupá nebo špičatá, oddáleně zubatá. Na rubu listů zbarvená sivo(až modro)zeleně, na podzim se listy rovněž barví do červena. Cyanthia se vytváří ve vrcholových i postranních lichookolících. Zákrovní listence vidlanů obvejčité, žlutavé, nesrostlé. Žlázky podlouhle vejčité, voskově žluté, bez výrustků. Tobolky kulovité, roztr. chlupaté, s krátkými bradavkami.

Rozšíření: Evropský druh rozšířený od Španělska až po jižní část pohoří Ural. Severní areálová hranice prochází jižní Skandinávií a pobaltskými zeměmi, jižní hranice naopak jižní Itálií a Balkánským poloostrovem. Na východě zasahuje až do oblasti gruzínského pontika a do SZ Turecka.

V České republice se jedná o vzácný druh, který je převážně vázaný na planární polohy termofytika podél velkých moravských řek (Morava, Dyje, Svratka) a velice vzácně v Čechách v Polabí (v povodí Labe a Cidliny).

Ekologie: Pryšec bahenní si opravdu zaslouží své druhové jméno. Jedná se o jeden z našich dvou pryšců, které rostou vyloženě na bažinatých stanovištích. Preferuje pravidelně zaplavované louky v nivách řek, lemy lužních lesů. Vyskytuje se na půdách těžkých, humózních až vodnatých, na živiny bohatých. Je udáván jako diagnostický druh společenstva sv. Veronico-longifoliae-Lysimachion vulgaris. Je rovněž živnou rostlin pro velmi vzácného kozlíčka (Oberea moravica), který na tomto pryšci prodělává část svého vývojového cyklu.

Hemikryptofyt, s fenologickým optimem v květnu až červnu.

Ochrana a ohrožení: Druh zákonem chráněný, vedený jako silně ohrožený. V Červeném seznamu je nově řazen mezi druhy ohrožené. Řada lokalit je chráněna územně formou maloplošných území. Na jižní Moravě se s ním můžeme setkat např. v NPR Křivé jezero. Druh v posledních desetiletích výrazně ustoupil především důsledkem regulací vodních toků a celkových úprav vodního režimu na lokalitách.

Literatura:

Chrtek J. & Křísa B. (2003): Tithymalus Gaertner In: Hejný S. & Slavík B. (eds), Květena České republiky, vol. 3, 2. vydání, Academia, Praha, 321–346.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!