Eudianthe coeli-rosa (L.) Fenzl ex Endl. – koukolenka líbezná

Syn.: Agrostemma coeli-rosa L.; Coronaria coeli-rosa (L.) Fr. ex Heynh.; Lychnidia coeli-rosa (L.) Pomel; Lychnis coeli-rosa (L.) Desr.; Pontinia coeli-rosa (L.) Fr.; Silene coeli-rosa (L.) Godr.; Viscaria coeli-rosa (L.) Paxton; Eudianthe oculata A. Braun; Lychnis aspera Poir.; L. clavata Moench; L. coelestis St.-Lag.; Silene rugosa Moench; Viscaria elegans E. Vilm.

Čeleď: Caryophyllaceae – hvozdíkovité

Status: pěstovaný druh s potenciálem ke zplanění

Popis: Lysá, sivozelená bylina do 45 cm vysoká. Lodyha větvená ve střední až horní části. Listy čárkovité až obkopinaté, špičaté. Květenstvím je řídký nebo nepravidelný vijan; květy dlouze stopkaté; kalich kyjovitý, s vyniklými žilkami; korunní lístky obsrdčité až obvejčité, mělce vykrojené, růžově fialové. Tobolky s pěti zuby na 5–12 mm dlouhém karpoforu.

Možná záměna: Může připomínat koukol polní (Agrostemma githago), jehož lodyhy jsou hedvábitě chlupaté, korunní lístky jsou delší s výraznými kališními cípy delšími než čepele koruny. V minulosti byla řazena k řadě jiných rodů, na čemž se odrážely znaky stavby gynecea a tobolek a jejich způsob otevírání, přičemž z našich druhů je blízká smolničce lepkavé (Viscaria vulgaris), jejíž tobolky se otevírají také pěti zuby. Rostliny jsou však na řapících a bází čepele dlouze brvité, na lodyhách pod uzlinami silně lepkavé.

Rozšíření: Typický jihoevropský mediteránní druh rostoucí v západní až střední části jižní Evropy s přesahem areálu do severní Afriky. Velmi častý je například na Sardinii a Sicílii, při pobřeží Středozemního moře v Alžírsku a Tunisku. Jako nepůvodní druh je znám z jiných evropských zemí, např. z Německa, Dánska, Švédska, Beneluxu, Velké Británie, Rakouska, Polska, z některých zemí na Balkánské poloostrově. V polovině 20. století byla zavlečena na Nový Zéland

V Česku byl její výskyt doložen až v první polovině 20. století, kdy byla v roce 1941 sbírána v obci Stříbřec na Třeboňsku. V 21. století byla nalezena na ruderálu u obce Nový Mlýnec na Litoměřicku a ve Výškovicích při Ostravě. Vyskytuje se bez zjevné geografické vazby.

Ekologie: Druh s širokou ekologickou amplitudou preferující osluněná, suchá stanoviště. V přirozeném areálu roste na neobdělávaných polích, suchých pastvinách, křovinatých stráních, rovněž ve vlhčích terénních depresích nebo při březích stojatých vod. Preferuje písčité, jílovité půdy, může růst na půdách slabě kyselých, stejně tak na vápencích, dobře snáší pobřežní oblasti s půdami mírně zasolenými.

V našich podmínkách se doposud jen vzácně pěstuje jako letnička. Velký potenciál skrývá její užití do oblíbených osevních směsí, ze kterých může zplaňovat.

Jednoletý terofyt s fenologickým optimem kvetení od června do července.

Etymologie: Latinský epiteton „coeli-rosa“ odkazuje k jednomu z křesťanských pojmenování Panny Marie jako Růže nebeské. V našem prostředí se s takovým odkazem setkáváme u nejstaršího ženského kláštera na Moravě Rosa Coeli u Dolních Kounic.

Literatura:

Piazza C., Paradis G. & Pozzo di Borgo M. L. (2024): Eudianthe coelirosa en Corse: état des connaissances en 2024. – Carnets Botaniques, 222: 1–29. DOI: https://doi.org/10.34971/BJ3S-5H77

Šourková M. (1990): Eudianthe (Reichenb.) Reichenb. In: Hejný S., Slavík B., Hrouda L. & Skalický V. (eds), Květena České republiky 2, Academia, Praha, 158–159.

Najdete zde již více než 3000 druhů rostlin, hub a živočichů!