Euchorthippus declivus - saranče páskovaná

6. 5. 2019 vytvořil Stanislav Rada

Euchorthippus declivus (Brisout de Barneville, 1848) – saranče páskovaná 

Syn.: Stenobothrus pulvinatus declivus (Brisout de Barneville, 1848)

Čeleď: Acrididae – sarančovití 

Status: vzácný druh

 

Popis: Samci dosahují délky těla 12–20 mm, samice 20–27 mm. Postranní žebra štítu jsou rovná. Krytky nedosahují ani po kolena zadních nohou, křídla jsou ještě kratší. Vzácně se však mohou vyskytnout makropterní letuschopní jedinci. Zbarvení těla je žlutohnědé (zřídka žlutozelené) a zpravidla více či méně podélně pruhované. Pruhování bývá výraznější u samic, které mají kromě tmavých a světlých proužků na hrudi a hlavě také výraznou bílou pásku na krytce. Konec zadečku samců je protažen do výrazné špičky a je zbarven žlutě až oranžově.

 

Možná záměna: Velmi podobná je příbuzná saranče slámová (Euchorthippus pulvinatus), která se liší delšími křídly a krytkami. Krytky saranče slámové většinou dosahují konce zadečku a křídla jsou stejně tak dlouhá jako krytky, zatímco u saranče páskované jsou křídla podstatně kratší než krytky. Určení vzácných makropterních jedinců saranče páskované s plně vyvinutými křídly je problematické. Podobné saranči páskované mohou být též některé barevné formy saranče bělopruhé (Chorthippus albomarginatus) nebo saranče obecné (Chorthippus parallelus), případně velmi vzácné s. bělonohé (Chorthippus oschei) a s. jižní (Chorthippus dichrous). Saranče páskovaná se od nich liší délkou krytek (kratší než s. bělopruhá, bělonohá a jižní; delší než s. obecná), větší hlavou a asymetrickými drápky na chodidlech (jeden z dvojice drápků je u rodu Euchorthippus vždy delší, u rodu Chorthippus jsou stejně dlouhé).

 

Rozšíření: Saranče páskovaná je rozšířena v západní, jižní a jihovýchodní Evropě – od Španělska po Turecko. Severní hranice areálu probíhá Českem, Slovenskem a Západní Ukrajinou. V posledních desetiletích dochází k postupnému šíření druhu na sever.

 

V Česku byla saranče páskovaná po dlouhou dobu známa jen z jediné lokality u Nových Mlýnů, která na konci dvacátého století zanikla. V letech 2005 a 2006 byla nově nalezena na několika lokalitách na Mikulovsku a Břeclavsku a od té doby je pozorováno její postupné šíření směrem na sever. Nynější rozšíření druhu sahá přibližně po Brno, Otrokovice a Uherský Brod, přičemž další šíření je pravděpodobné. V jižní části Jihomoravského kraje se dnes jedná o poměrně běžný druh, na některých lokalitách i velmi početný.

 

Biologie a ekologie: Saranče páskovaná je značně teplomilný a suchomilný druh, který obývá stepi, suché louky a podobně. Osidluje i antropogenní a ruderalizované biotopy, jako jsou opuštěné sady a vinice, úhory, okraje silnic nebo suché ruderály a trávníky v obcích. Dospělci se vyskytují od července do října, nejhojněji v srpnu. Přezimují vajíčka, ze kterých se na jaře líhnou nymfy. Dospělci i nymfy se živí různými travinami a bylinami. Samci se za teplých dnů ozývají tichou stridulací složenou ze série krátkých slok, která je částečně podobná stridulaci saranče (Chorthippus brunneus) a saranče (Euthystira brachyptera). Nahrávku si můžete poslechnout zde.

 

 

 

Literatura:

 

Holuša J., Kočárek P., Marhoul P. (2007): Recent expansion of Euchorthippus declivus (Orthoptera, Acrididae) in the Czech Republic. Čas. Slez. Muz. Opava (A) 56: 59–62. 

 

Kočárek P., Holuša J., Vidlička L. (2005): Blattaria, Mantodea, Orthoptera & Dermaptera České a Slovenské Republiky. Kabourek, Zlín.

 

Kočárek P., Holuša J., Vlk R., Marhoul P. (2013): Rovnokřídlí (Insecta: Orthoptera) České republiky. Academia, Praha.

 

Zuna-Kratky T., Landmann A., Illich I., Zechner L., Essl F., Lechner K., Ortner A., Weissmair W., Wöss G. (2017): Die Heuschrecken Österreichs. Biologiezentrum des Oberösterreichischen Landesmuseums, Linz.